GeoMAT verze · Autor: Jan Bartůněk · aplikace se vyvíjí od října 2026.

K čemu slouží

Vyhodnotí zaměření skutečného stavu pilot: vypočte středy z obvodových bodů nebo použije přímo zaměřené středy, porovná je s projektem a zobrazí polohové odchylky a při známé výšce PD také ΔZ. Nabízí tabulku, půdorysný a prostorový plán, výstupy STX a CSV a exporty PDF a DXF. Výpočty i ukládání probíhají místně v prohlížeči, data se nikam neodesílají.

Způsob zaměření

V kartě Body a výstup jsou tři režimy. Automaticky zachovává současné vyhodnocení obvodových bodů i středů. Pouze středy bere každý vybraný bod jako samostatný přímo zaměřený střed, bez hledání kružnic, slučování souřadnic a průměrování. Platí filtr názvů/kódů, přiřazení k PD, mez odchylky, ΔZ a ruční výběr. Bez jediného ručně zadaného typického průměru se vykreslí pouze střed a průměr v tabulce i CSV zůstane neurčený. Opakované názvy a více bodů u stejného PD se označí k prověření. Pouze obvod určuje středy pouze z kružnic; zaměřené středy nepřebírá ani neváží. Nepoužitelné volby jsou zašedlé a zachovávají hodnoty pro návrat do jiného režimu. Režim se pamatuje; Výchozí hodnoty vrátí Automaticky.

Rozsah názvů měřených bodů

Ve skupině Body a výstup jsou pod kódy textová pole Od a Do. Hranice jsou včetně; prázdná hranice je neomezená a obě prázdné filtr vypnou. Používá se přirozené pořadí: oddělovače před číslicemi 0–9, číslice před písmeny; číselné části se porovnávají jako čísla i při velmi dlouhých názvech. Velikost písmen a úvodní nuly v číslech nerozhodují. Při shodném začátku je kratší název první, např. A, A2, A10, AA, AA2, AB, B1. Rozsah 10 až A100 zahrne 9999 a A50, nikoli 5, A200 nebo B1. Ostatní znaky mají pevné pořadí nezávislé na nastavení prohlížeče; české znaky se řadí za odpovídající základní písmeno. Změnu potvrdí Enter nebo opuštění pole; neplatné pořadí či řídicí znaky ponechají dosavadní výběr. Ikona obnovení vymaže pouze rozsah. Výběr kódů a rozsah platí současně, také při zapnuté volbě Všechny body. Filtr se použije před výpočty a robustní filtrací; ovlivní tabulku, MNČ z měření, plány, histogramy i exporty. V ZSS pilot může vynechat část obvodových bodů piloty. Původní měření i projektové body a DXF zůstanou zachované. Rozsah se pamatuje samostatně pro každý modul a Výchozí hodnoty jej vymažou.

Histogram odchylek od projektu

Pod souhrnem výsledků lze rozbalit histogram velikosti vodorovné odchylky středu od přiřazeného projektového bodu. Osa v mm začíná nulou; výška sloupce je počet pilot. Zahrnuje všechny použité platně vyhodnocené piloty s přiřazeným projektem, nezávisle na filtru zobrazení tabulky; neplatné a odškrtnuté piloty se vynechají. Počet pilot bez projektu se uvede zvlášť. Zelená je do nastavené meze včetně, oranžová do 150 % meze včetně, červená nad 150 %. Pro zařazení se použije skutečná odchylka se stejnou numerickou rezervou jako v tabulce, nikoli odchylka zaokrouhlená na celé mm. Najetí na sloupec ukáže interval, počet a procento pilot; dostupné je i ovládání klávesou Tab. Histogram je výchozně zavřený.

Prostorový plán ZSS pilot

Krychle N/E/S/W, stěny, hrany a rohy ovládají 3D pohled. Dvě zahnuté šipky otáčejí v rovině aktuálního pohledu po 90°, bez změny směru pohledu. Tlačítko Půdorys je v záhlaví vpravo nad kostkou. Světové strany označují směry souřadnicových os, nikoli zeměpisný sever; přesný směr je v tooltipu. Půdorys, dvojklik na krychli nebo Home vrátí původní 2D plán. Tažení krychle nebo Shift + tažení výkresu natáčí; běžné tažení posouvá, kolečko přibližuje, F přizpůsobí celý výkres. Zobrazují se skutečné výšky bez zvětšování. Vyhodnocené středy jsou ve 3D vždy označeny; měřené body, kružnice, PD bez piloty a popisky respektují volby plánu. Kružnice jsou vodorovné průřezy ve výšce příslušného středu, nikoli válce pilot.

PD s výškou 0 je skutečný prostorový bod. PD bez výšky je šedá projekce v popsané pomocné rovině, nepoužije se pro prostorovou spojnici ani ΔZ a v DXF 3D se vynechá. PDF 3D uloží aktuální pohled na A3; DXF 3D uloží skutečné souřadnice CAD X = −Y, CAD Y = −X, CAD Z = Z. Původní PDF a DXF zachovávají půdorys bez vlivu natočení. Bodové prvky půdorysného DXF si ponechávají výšky podle popisu exportu. DXF 3D obsahuje také hroty šipek od PD ke skutečnosti a popisky dp, dY, dX, dZ v mm. U PD bez Z se uvedou jen polohové odchylky u skutečného středu, bez prostorové šipky. Kliknutí na bod se známou pilotou propojí pohled s tabulkou; tooltip ukazuje skutečné hodnoty.

1. Měření

• Soubor STX přetáhni do zeleného okna nebo ho načti tlačítkem; tlačítkem „Zrušit SS“ s ikonou zaměření ho zase odebereš (u projektu „Zrušit Projekt“ s ikonou listu). Sloupce vždy v tomto pořadí: 1. název bodu, 2. Y, 3. X, 4. Z (povinné), 5. kód (volitelný). Souřadnice v metrech, JTSK i místní systém. Plán zachovává orientaci Y doleva a X dolů pro obvyklé kladné souřadnice JTSK; jde o souřadnicové směry. U místní soustavy platí její vlastní orientace. Záporné hodnoty EPSG:5514 se automaticky nepřevádějí na kladné Y, X JTSK.
• Povolené přípony souborů: STX, TXT, CSV. Oddělovač může být mezera, tabulátor nebo středník, desetinná tečka i čárka. Pozor: čárka jako oddělovač sloupců společně s desetinnou čárkou je nejednoznačné (řádek „A,1,5,2,3“ se chápe jako 5 sloupců) – u desetinné čárky proto radši použij středník nebo mezeru. Řádky s málo sloupci, nečíselnými souřadnicemi nebo bez Z se přeskočí, výpis je v logu pod tabulkou. Povolený rozsah souřadnic (měření i projekt): Y a X od −9 999 999,999 do 9 999 999,999 m, Z od −9 999,999 do 9 999,999 m; řádek mimo rozsah se přeskočí a vyskočí varovací toast. Název bodu s mezerou je možný jen při oddělovači středník nebo tabulátor.
• Výchozí: použijí se body s kódem nebo s předponou názvu ZSS, PIL nebo ZSSPIL (apriorní kódy, ve skupině „Body a výstup“ zobrazené jako pilulky bez křížku); zaškrtnutím volby „Všechny body“ (první ve skupině „Body a výstup“) se použijí všechny body v souboru bez omezení názvů. Ve skupině „Body a výstup“ lze přidat až 20 vlastních kódů (písmena A–Z a číslice bez diakritiky, 1 až 8 znaků; Enter nebo tlačítko „Přidat“): body s takovým kódem nebo předponou názvu se použijí také. Dvacátý první kód přepíše nejstarší vložený, kód odebereš křížkem. Vlastní kódy se pamatují v prohlížeči a „Výchozí hodnoty“ je smažou; při zapnuté volbě „Všechny body“ se nepoužívají (použijí se všechny body).

Tlačítka „Načíst SS“ (Měření) a „Načíst projekt“ (Projekt) jsou vybarvená, jen když je příslušný soubor načtený; tlačítka „Zobrazit plán“, ikona rozdělené obrazovky, ukládání a kopírování jsou zašedlé, dokud není co zobrazit nebo uložit (tooltip říká proč); po odemčení přes tlačítko Plán (ikona mřížky s kružnicemi) jednou přejede světelný pruh, ikona rozdělené obrazovky je zelená, když je plán otevřený, a ukládání a kopírování mají jen obrys; „Výchozí hodnoty“ jsou zašedlé, když jsou všechny parametry na výchozích hodnotách (není co vracet), jinak mají jen obrys; ostatní tlačítka mají pouze obrys.

2. Hledání středů pilot

Parametry jsou rozdělené do skupin; méně používané (odchylka průměru, tolerance bodů, „Do vzdálenosti od PD“ a „Přímý střed do“ a dopočet mimo pořadí) jsou v rozbalovací sekci „Pokročilé nastavení“. Obě meze vůči projektu jsou bez načteného projektu zašedlé. Je-li v Pokročilém nastavení něco jinak než výchozí, ukáže nadpis sekce oranžově „· upraveno N“ a jeho tooltip vypíše, co přesně (aby ruční hodnota ve sbalené sekci nezůstala zapomenutá). Šipka vedle tlačítka „Výchozí hodnoty“ přepíná tři zobrazení: výchozí (dvě skupiny rozbalené, Pokročilé nastavení zabalené), vše zabalené na nadpisy a vše rozbalené; stav se pamatuje a „Výchozí hodnoty“ ho nemění. Tlačítko „Výchozí hodnoty“ vrátí všechny parametry na původní hodnoty. Hodnoty parametrů, volba „CSV s des. čárkou“, řazení a filtr tabulky, rozbalení „Pokročilého nastavení“, volby a velikosti v plánu i poměr rozdělené obrazovky se pamatují v prohlížeči. Po novém otevření nebo obnovení stránky (F5) se znovu načte i poslední měření a projekt, obnoví se ruční výběr (vypnuté body a piloty), režim zobrazení (jen tabulka, rozdělená obrazovka nebo plán), posun tabulky, rozbalení a posun logu a přiblížení a posun plánu (tlačítko „Celý výkres“ v plánu je zapomene; po načtení nového souboru se plán otevře jako celý výkres); „Výchozí hodnoty“ vrátí jen parametry a načtené soubory ani ruční výběr nemění.

Reset (červené tlačítko vpravo nahoře vedle názvu): po potvrzení smaže načtené měření i projekt, ruční výběr a všechna uložená nastavení a vrátí parametry, volby plánu, filtr, řazení i poměr rozdělení na výchozí hodnoty.

• Měření lze načíst z až 50 souborů, jednotlivě i víc najednou: každé další načtení soubory přidá (soubor se stejným názvem nahradí původní a stane se nejnovějším). Každý načtený soubor je v zelené zóně štítek s křížkem, kterým ho odebereš; ruční výběr pilot a bodů se přitom zachová. Tlačítko „Zrušit SS“ s ikonou zaměření odebere všechny soubory najednou. Tři po sobě jdoucí body a body navazující na kružnici se hledají vždy jen v rámci jednoho souboru: poslední bod jednoho souboru se nespojí s prvním bodem dalšího. Volba „Dopočítat body mimo pořadí“, připojení později doměřených bodů a sloučení pilot se stejným středem naopak pracují se všemi soubory dohromady. Pilota zaměřená ve více souborech se podle volby „Opakované měření piloty“ (Pokročilé nastavení) buď sloučí – vyrovná se ze všech bodů, poznámka uvádí rozdíl středů a výšek mezi soubory a rozdíl středů nad 5 cm nebo body mimo jednu kružnici jsou ve varování – nebo platí jen měření z novějšího (později načteného) souboru a starší body se nepoužijí.
• Vždy tři po sobě jdoucí body určí kružnici. Platný průměr je výchozně 0,25 až 1,5 m (zadat lze 0,01 až 9,999 m) a musí odpovídat typickému průměru v souboru (zadanému nebo odhadnutému z dat): lišit se od něj smí nejvýš o „povolenou odchylku průměru“ (výchozí 40 %). Typických průměrů může být víc (až 5): při odhadu z dat program další průměr kromě hlavního uzná, jen když je potvrzen aspoň 8 pilotami o 3 bodech nebo 2 pilotami o 4 a více bodech a 4 pilotami o 3 bodech, a v rozmezí 0,4× až 2,5× hlavního (v souboru neřazeném po pilotách se uzná jen část „2 piloty o 4 a více bodech“ – piloty o 3 bodech se nedají rozpoznat); jiné průměry zadáš ručně do pole „Typický průměr“ oddělené středníkem (např. 0,6; 0,9; 1,2). Kružnice mimo typické průměry projde jen s dalším bodem na kružnici (4 a více dobře rozložených bodů). Tím se odfiltrují kružnice vzniklé z bodů, které nepatří k jedné pilotě.
• Zřejmě špatný bod program umí vynechat (až dva uvnitř trojice). Nejlepší rozdělení celého souboru se hledá najednou, ne jen odshora.
• Pilota může být zaměřena vícekrát: další body ležící na stejné kružnici (do zadané tolerance, výchozí 50 mm) se k ní přidají a střed se vyrovná ze všech bodů (4, 5, 6, 7 … bodů). Piloty se (téměř) stejným středem, i zaměřené na různých místech souboru, se sloučí do jedné. Piloty vrtané těsně vedle sebe se nesloučí. Body zaměřené jinde v souboru (např. později doměřené) se připojí k pilotě, na jejíž kružnici leží do zadané tolerance, bez ohledu na pořadí; pilota ale musí mít aspoň 3 body (dva body samy kružnici neurčí a pozdější jeden bod se k nim nepřipojí), jinak se takové body vyřadí. Body, které i tak zůstanou nepoužité, se nakonec zkusí poskládat do nových kružnic bez ohledu na pořadí (volba „Dopočítat body mimo pořadí“): kružnice musí mít průměr v povolené odchylce od typického (stejné nastavení jako u hlavního hledání), body rozložené aspoň po 120° oblouku a při „jen dle PD“ střed u bodu projektu; takové piloty mají v poznámce „dopočteno mimo pořadí“. Po vyrovnání se znovu kontrolují všechny body. Nejhorší bod nad tolerancí se z této kružnice vyřadí a kružnice se přepočítá; musí zůstat nejméně tři body a znovu vyhovět průměr, úhlové rozložení i případný dosah PD. Vyřazené body a důvody zamítnutých kombinací jsou uvedeny v logu.
• U piloty s více než třemi body klikni v tabulce na řádek (šipka ▸ před sloupcem „Použité body“): rozbalí se seznam bodů, kde můžeš jednotlivé body odškrtnout a z výpočtu vyřadit. Střed, poloměr i odchylka od projektu se hned přepočtou. Nejméně 3 body musí zůstat, jinak je pilota označena červeně a vyřazena z výstupů. Vypnuté body jsou v plánu světlé v kroužku, v DXF ve vrstvě BODY_vyrazeno, v poznámce je uvedeno „ručně vypnuto“. Každý řádek má na začátku zaškrtávátko „použít pilotu“: odškrtnutá pilota zůstane v tabulce (zašedlá), ale nebude v plánu, PDF, DXF ani v uložených souborech; zaškrtávátko v záhlaví přepíná všechny najednou. Střed ZSS (název piloty) je zelený do meze odchylky od projektu a červený nad ní. Tlačítko „Obnovit výchozí výběr“ vrátí vypnuté body i nepoužité piloty a zároveň nastaví filtr na „všechny piloty“, zruší řazení a hledání a sbalí rozbalené řádky.
• Nepoužité body ZSS/PIL, které jsou zaměřené přímo jako střed piloty a leží do vzdálenosti „Přímý střed do“ (výchozí auto = 40 % typického poloměru, tj. 20 % průměru, např. 0,12 m u Ø 0,6 m; nejvýš „do vzdálenosti“; lze zadat ručně v metrech) od projektovaného středu bez piloty, se použijí jako střed. Střed zaměřený vícekrát (body do 25 % poloměru od sebe, nejvýš 2 × tolerance bodů na kružnici) se zprůměruje a v poznámce je počet měření a rozptyl. Střed se nezaloží, leží-li v okolí další nepoužitý bod ve vzdálenosti poloměru (jde spíš o neúplně zaměřený plášť). Přímý střed dál než 30 % poloměru od PD je v poznámce a ve varování označený ke kontrole (dva blízké body pláště se od dvakrát zaměřeného středu nedají odlišit). Osamocený bod dál než mez, ale blíž než 70 % poloměru, se ukáže ve varování jako nejasný přímý střed. Když se z dat nedá odhadnout průměr (žádná kružnice), program upozorní, ať zadáš typický průměr. Je-li pilota zaměřená body na plášti i středem (jednou i vícekrát), body ve středu (do 30 % poloměru od středu kružnice, u kružnice s body jen na části obvodu i dál, odpovídá-li to nejistotě jejího středu) se do žádné jiné kružnice nezapočtou a střed piloty určuje volba „Střed se zaměřeným středem“ v Pokročilém nastavení: auto (výchozí) zkombinuje střed kružnice a zaměřený střed s vahou podle rozložení bodů na plášti a přesnosti obou měření (body kolem celého obvodu → rozhoduje kružnice, body jen na lících pilotové stěny → větší váha zaměřeného středu); přesnost bodů na plášti se odhadne z odchylek bodů od kružnic (nebo z rozptylu průměrů), přesnost zaměřeného středu z pilot s dobrou kružnicí, nebo ji zadáš ručně. Zaměřený střed, který s kružnicí nesouhlasí (víc než 3,7 σ), se nepoužije a pilota je ve varování. „Vždy kružnice“ = zaměřený střed jen kontrola, „vždy zaměřený střed“ = použije se zaměřený střed. Poznámka uvádí vzdálenost zaměřeného středu od středu kružnice a váhu zaměřeného středu. Kružnice se nikdy neskládá ze dvou a více bodů ležících přímo u bodů PD (do meze přímého středu) – to jsou zaměřené středy, ne plášť. Hodnota 0 přímé středy vypne.
• Kontrola kvality: sloupec „max.Δ“ ukazuje, jak daleko od vypočtené kružnice leží nejhorší použitý bod. Nad nastavenou mezí je červený – takový bod zkontroluj, případně ho v rozbaleném seznamu vyřaď. Pilota určená jen třemi body se takto ověřit nedá („–“).
• Po změně parametrů se piloty mohou přeskupit. Pokud odškrtnutí pilot nebo ručně vypnuté body už nesedí na žádnou pilotu, upozorní na to stavový řádek a log; zruší je tlačítko „Obnovit výchozí výběr“. Nový soubor se přidá k dosavadnímu měření; shodný název nahradí původní soubor a zařadí jej jako nejnovější.

3. Projekt (volitelné)

Projekt přijímá společně bodové soubory STX, TXT, CSV a textové výkresy DXF, celkem nejvýš 20 souborů. Načítá se tlačítkem Načíst projekt nebo přetažením do modré zóny. Shodný název nahradí původní soubor a zařadí jej jako nejnovější. Každý štítek má křížek pro odebrání; Zrušit Projekt odebere všechny projektové soubory tohoto modulu. Bodové PD jsou zdrojem pro výpočty; DXF slouží samostatně jako grafický podklad a nevstupuje do přiřazování, statistik ani MNČ.

Při importu DXF jsou jednotky m (výchozí), mm nebo ft. Souřadnicový systém S-JTSK (výchozí) používá CAD X = −Y, CAD Y = −X; volba Matematický odpovídá CAD X = X, CAD Y = Y. Jednotky se převádějí na metry. Výkres s nulovými nebo neuvedenými výškami je automaticky 2D ve vodorovné referenční rovině, výchozně Z = 0 m. V modalu importu lze zadat referenční posun Z v metrech pro 2D i 3D DXF. U 2D určí výšku celé roviny, u 3D se přičte ke všem původním výškám a zachová jejich rozdíly. Y, X, tvar ani natočení se nemění. Tlačítko Automaticky umístí 2D podklad do minima použitých měřených bodů; u 3D posune medián výšek unikátních definičních bodů geometrie DXF do minima měření. Texty, směrové vektory ani body vytvořené vyhlazením medián neovlivňují. V Rovinnosti se použijí body po robustní filtraci a ručním výběru, v ZSS pilot výšky použitých vyhodnocených středů; filtr zobrazení tabulky nemá vliv. Posun se počítá vždy z původního podkladu a nesčítá se. Ikona obnovení vrátí posun na 0 m; výsledek se uloží až potvrzením importu. Podklad se používá také při prostorovém zobrazení a v místních pohledech svislé a obecné roviny. DXF 3D zachová referenčně umístěnou geometrii; DXF 2D zůstává průmětem do příslušného pohledu. Původní soubor se nepřepisuje. Při selhání uložení v prohlížeči se zobrazí trvalé upozornění; poslední úspěšně uložený podklad zůstane zachovaný a novější změny platí jen pro otevřenou stránku. Nastavení a zprávu o importu lze znovu otevřít názvem DXF ve štítku; křížek vpravo nahoře modal zavře bez potvrzení.

Zpracovává se modelový prostor: čáry, body, křivky včetně obloukových úseků, kružnice, oblouky, elipsy, spline s řídicími body, texty, plochy a rozvinuté bloky s jejich transformacemi. Nepodporované prvky, externí reference a rozvržení se oznámí ve zprávě importu. DWG a binární DXF je třeba nejprve převést v CADu na textové DXF. Bohaté formátování MTEXT se zjednoduší, používá se běžné písmo a zjednodušené styly čar; šířky křivek se zobrazují jako osy. Nejde o úplnou kopii vzhledu původního CAD výkresu.

Volba Projekt DXF v plánu se po načtení prvního podkladu zapne; bez podkladu je vypnutá a neaktivní. Pamatuje se samostatně v každém modulu a řídí také přidání podkladu do PDF a DXF. Podklad je decentně šedý, v DXF ve vrstvách PD_původní_vrstva. PDF 2D zachovává celý příslušný 2D výkres; PDF 3D aktuální prostorový pohled. DXF 3D zapisuje skutečnou prostorovou geometrii bez natočení kamery a bez zvětšení odchylek. Export s podkladem používá textové DXF R2000 (AC1015) v metrech, bez podkladu původní DXF R12 (AC1009). Kružnice, oblouky, elipsy a spline podkladu zůstávají nativními prvky, bloky jsou rozvinuté. Prázdné texty se vynechávají, dlouhé se dělí na kratší řádky.

Pravděpodobně nesourodá data: výrazné červené upozornění porovnává jednotlivé soubory měření s bodovým i DXF projektem po převodu do metrů. Varuje, je-li půdorysná mezera mezi obalovými obdélníky větší než max(1 000 m; 10 × větší rozsah obou souborů). Každý soubor potřebuje alespoň jeden blízký protějšek opačného typu; samotné nesouvisející dvojice dvou správně načtených lokalit nevadí. Filtr tabulky, výšky a viditelnost podkladu kontrolu nemění. Upozornění neblokuje načtení; zkontroluj jednotky, osu a znaménka. Ukládání do prohlížeče může omezit jeho kapacita; případná chyba uložení se oznámí nad aplikací.

• Soubor (nebo až 20 souborů, jednotlivě i najednou, jejich body se spojí do jednoho seznamu) přetáhni do modrého okna; každý soubor má štítek s křížkem pro odebrání; sloupce vždy v pořadí: 1. název bodu, 2. Y, 3. X, 4. Z (volitelné), 5. kód (volitelný). Chybějící Z u souboru se středníky zapiš prázdným polem (A;100;200;;KÓD). Přeskočené řádky jsou v logu, stejně jako varování, když se některý název bodu v projektu opakuje.
• Piloty se pojmenují podle nejbližšího bodu projektu, bez projektu S001, S002 …
• „Vyhodnotit středy jen dle PD“: vzniknou jen středy do nastavené vzdálenosti od projektovaných. Výchozí auto = větší z hodnot 3 × mez odchylky od projektu (při 100 mm tedy 0,3 m) a typický poloměr piloty, aby při přísné mezi odchylky piloty s velkou odchylkou z tabulky nezmizely, ale zůstaly v ní červeně. U každého bodu PD je mez navíc nejvýš 45 % vzdálenosti k jeho nejbližšímu sousednímu bodu PD, aby se pilota nepřiřadila k sousedovi (např. ve stěně s roztečí 0,5 m je to 0,225 m, u osamocených pilot zůstává plná hodnota). Je-li tak mez u některých bodů menší než 1,5 × mez odchylky, program upozorní, že piloty s velkou odchylkou se k PD nemusí přiřadit. Ručně zadaná hodnota v metrech má přednost. Použité hodnoty obou mezí jsou v logu.
• Odchylka = skutečnost − projekt, v mm, se směrem šipky. Do meze (výchozí 100 mm) včetně zeleně, nad ní červeně; nad 150 % meze (výchozně nad 150 mm) je červeně vybarvená i buňka.
• Jeden bod projektu dostane nejvýš jednu pilotu (přiřazuje se od nejmenší vzdálenosti). Další pilota u téhož bodu zůstane bez názvu z PD a v poznámce je upozornění, že jde možná o duplicitní měření.
• Když žádný bod projektu nemá v dosahu měření, zobrazí se nahoře červené varování (záměna Y a X, opačné znaménko, jiný souřadnicový systém).

Obsahuje-li projekt alespoň jednu výšku Z (i 0), přibude v tabulce sloupec ΔZ [mm]: výška skutečnosti minus projektovaná výška. Kladná hodnota znamená nad projektem, záporná pod projektem. U pilot bez přiřazené výšky projektu je pomlčka. Sloupec lze řadit a je také v CSV a kopírování tabulky; bez výšek projektu se nezobrazuje.

4. Výstupy

Porucha úložiště a reset: pokud se úložiště do 5 sekund neotevře nebo čtení/zápis déle než 10 sekund nepostupuje, čekání se ukončí. Nové soubory lze načítat a používat v paměti. Upozornění a tlačítko Zkusit znovu umožní obnovu či uložení zopakovat. Reset si nejprve uloží samostatný požadavek na smazání: staré soubory se po F5 neobnoví ani při dočasně nefunkční IndexedDB. Po zprovoznění se úložiště dočistí. Pokud prohlížeč nedovolí uložit ani požadavek resetu, ani smazání v databázi, aplikace výslovně oznámí, že reset platí jen pro otevřenou stránku. Historie pohledu nevrací reset ani smazané soubory.

Čtení souborů: velké textové soubory se čtou postupně, aby se zbytečně nehromadily binární kopie v paměti. Chyba čtení a přerušení jsou uvedeny názvem souboru a důvodem; ostatní čitelné soubory z dávky se načtou. Prázdný nebo obsahově neplatný soubor se posuzuje zvlášť. Reset či nové načítání zneplatní starou dávku, takže její pozdější výsledek nepřepíše nová data.

Převod starších kopií: pokud uložená kopie překračuje současný limit počtu souborů, zobrazí se výběr souborů k převodu. Spuštění aplikace ani nové ruční načítání tím nejsou blokované. Vybraná sada nahradí aktuální měření nebo projekt daného oddílu; úplná původní kopie včetně nevybraných souborů zůstane zachovaná i po úspěšném uložení. Lze se k ní vrátit dalším výběrem. Výslovný Reset odstraní i tuto původní kopii.

Ukládání souborů: měření STX/TXT/CSV, bodové projekty i původní binární DXF se ukládají místně do IndexedDB. Drobná nastavení zůstávají v localStorage. Při prvním spuštění této verze se starší soubory převedou; původní kopie se odstraní až po dokončení transakce. Během ukládání je pod nabídkou modulů stavová zpráva. Případná chyba se oznámí výrazným upozorněním a poslední úspěšně uložená kopie zůstane zachovaná. Úložiště je vázané na prohlížeč a adresu aplikace; smazání dat webu je odstraní. Zdrojové soubory si ponechte jako zálohu.

Klávesnice v plánu: F zobrazí celý výkres, Home obnoví výchozí 2D půdorys nebo čelní pohled i mimo krychli. Kliknutí či začátek tažení ve výkresu jej zaměří pro klávesnici. Šipky při zaměření krychle i jejích okolních tlačítek natáčejí pohled; mimo krychli zůstává původní výběr bodů šipkami. Při psaní do polí a výběru z roletek se zkratky plánu nepřebírají. Ctrl+Z vrátí předchozí pohled (stejně jako tlačítko Předchozí pohled); Ctrl+Y nebo Ctrl+Shift+Z jej znovu obnoví. Na macOS funguje také Cmd+Z / Cmd+Shift+Z. Historie patří aktivnímu plánu a nemění data ani nastavení. Nové natočení, posun nebo přiblížení po návratu zruší historii vpřed až při skutečné změně pohledu. Home nebo Celý výkres bez změny pohledu možnost Znovu zachovají. Při změně dat či roviny se smažou oba směry historie; pamatuje se nejvýš 20 kroků. V textových polích zůstává běžné vracení textu.

U krychle je vlevo dole Celý výkres (F): přizpůsobí přiblížení a posun, natočení zůstane. Vpravo dole je Předchozí pohled: vrací předchozí natočení, přiblížení a posun ve 2D i 3D. Dokud není kam se vrátit, tlačítko je neaktivní. Tažení nebo souvislé přibližování kolečkem tvoří jeden krok; pamatuje se nejvýš 20 pohledů samostatně pro každý modul. Změna dat či definice roviny historii vymaže. Čtyři hlavní směrové šipky mají výraznější obrys než diagonální tlačítka.

V plánu ZSS lze u zobrazených měřených bodů nezávisle zapnout Čísla a Výšky. Výšky jsou v metrech, např. „Z 100.123“, ve výchozím stavu vypnuté. Při zapnutí obou voleb má popisek podobu „PIL1 / Z 100.123“. Volby platí také pro PDF a DXF a pamatují se po obnovení stránky.

Stavový řádek pod tabulkou shrnuje výsledek: počet pilot, kolik jich je nad mezí od projektu a kolik je podezřelých. Nad ním je souhrn odchylek od projektu: počet pilot do meze, nad mezí a nad 150 % meze (nulový počet není zvýrazněn červeně), největší odchylka s názvem piloty a průměrná odchylka; počítá se z pilot, které jdou do plánu a exportů. Varování jsou pod ním zvlášť (červeně důležitá, oranžově informativní). Podrobný log je pod tabulkou sbalený, otevře ho odkaz „zobrazit log“.

• Tabulka s polohami, průměry a zaokrouhleným průměrem (do Ø 400 mm včetně po 50 mm, větší piloty po 100 mm) a odchylkami od projektu. Kliknutím na záhlaví sloupce ji seřadíš (podruhé sestupně, potřetí zpět do původního pořadí; prázdné hodnoty jsou vždy na konci). „Filtr pilot“ nad tabulkou omezí piloty na ty v mezi odchylky od PD, nad mezí, podezřelé (body nad mezí od kružnice), neplatné nebo všechny problémové dohromady; platí pro tabulku, plán (i PDF a DXF) a všechny exporty (STX, CSV, kopírování). Body PD, ke kterým patří pilota skrytá filtrem, se v plánu nekreslí ani jako „PD bez piloty“. Šipku ▸ i záhlaví sloupců lze ovládat klávesnicí (Tab, Enter, mezerník). Hledání v tabulce (pole vedle filtru pilot): hledá bez ohledu na diakritiku a velikost písmen v zobrazených řádcích (včetně rozbalených seznamů bodů), nalezené zvýrazní zeleně a ukáže počet nálezů. Enter nebo Tab skočí na další nález, Shift+Enter nebo Shift+Tab na předchozí, Esc hledání smaže. Řádky se neskrývají (k tomu slouží filtr pilot) a hledání se po každé změně tabulky použije znovu.
• STX (uložení středů): název, Y, X, Z, kód PIL (mezera nebo středník v názvu se při uložení nahradí podtržítkem).CSV (uložení tabulky): podrobná tabulka pro Excel. Kopírovat do schránky.
• Plán (JTSK: Y doleva, X dolů): kruhy pilot (odhad piloty: kruh se zaokrouhleným průměrem a středem v bodě projektu, bez projektu ve vypočteném středu), křížky × (tmavé projekt, modré vypočtený střed, fialové měřené body), šipky odchylek s hodnotou v mm. Přibližování kolečkem, posun tažením, bublina s údaji o pilotě při najetí myší (název, průměr, počet bodů, odchylka od PD), posuvníky velikosti písma a šipek 25–300 % (hodnotu lze i napsat číslem vedle posuvníku; klik na znak „%“ vrátí výchozích 100 %), volitelné zobrazení odhadu piloty (modrý kruh), vypočtených středů (modré křížky ×; výchozí vypnuto), měřené kružnice (fialová čárkovaná, vypočtený střed a poloměr; výchozí vypnuto), měřených bodů (volba žádné / použité / všechny; „všechny“ zobrazí i body, které nepatří k žádné kružnici ani středu, oranžově; výchozí „žádné“), jejich popisu (čísla bodů, výchozí vypnuto; je dostupný jen při zobrazených měřených bodech), bodů PD bez piloty (šedé křížky s názvem, výchozí zapnuto), průměrů pilot (Ø v mm uvnitř kruhu, výchozí vypnuto) a hlavičky (výchozí vypnuto) a legendy (všechny volby platí i pro PDF a DXF: co je vypnuté, v DXF nebude). První ikona vlevo od těchto voleb je zaškrtne nebo odškrtne všechny najednou, druhá (šipka dokola) je vrátí na výchozí hodnoty (velikost písma a šipek zůstane). Pod rámem je legenda s barevnými značkami (zobrazují se jen použité prvky, platí i pro PDF; vypíná ji volba „Legenda“). Volba Mřížka zapíná souřadnicové čáry ve 2D i 3D a pamatuje se; ve 2D zůstanou popisy os i při vypnuté mřížce. Ve 3D je u mřížky uvedena výška její vodorovné roviny. V rámu dole je půlená měřítková lišta přes šířku plánu: nula vpravo, vlevo celá délka (např. 80 m), další značky po půlení (40, 20, 10 m …); délka se mění s přiblížením.
• Hodnoty auto: prázdná pole „Typický [m]“, „do vzdálenosti“ a „Přímý střed do“ ukazují šedě aktuálně použitou automatickou hodnotu se slovem auto (např. „auto 0,3“, u „do vzdálenosti“ podle rozteče bodů PD i rozsah „auto 0,12–0,3“); tooltip pole uvádí, jak byla hodnota odvozena. Po zapsání vlastní hodnoty platí ta, smazáním se pole vrátí na auto.
• Barvy souborů: je-li načteno víc souborů měření, plán na obrazovce odliší soubory barvou: kružnice odhadu piloty (a vypočtený střed) má barvu souboru, ze kterého pilota je, pilota zaměřená ve více souborech je tmavá (téměř černá) a měřené body i měřená kružnice (čárkovaná) mají barvu svého souboru; u piloty z více souborů je měřená kružnice tmavá jako odhad piloty a body si nechají barvu svého souboru. Legenda pak místo „Odhad piloty“ a „Měřený bod“ uvádí jednotlivé soubory s číslem pořadí (jako ve štítcích v zóně Měření) a tooltip piloty uvádí soubor. Export PDF a DXF zůstává beze změny (stejné barvy i vrstvy jako při jednom souboru).
• Rozdělená obrazovka: tlačítko s ikonou rozdělené obrazovky vedle tlačítka Plán (stejné je i v panelu plánu) přepíná dokola tři stavy: jen tabulka, rozdělená obrazovka (nahoře tabulka, dole plán, každé zhruba polovina výšky) a plán na celou obrazovku. V obou režimech s plánem klik na řádek tabulky označí pilotu oranžovým kroužkem v plánu (leží-li mimo střed výřezu, plán se na ni vycentruje) a klik na pilotu v plánu podbarví její řádek v tabulce a tabulka se k němu přesune; klik do prázdného místa plánu výběr zruší. Označení se nekreslí do PDF ani DXF. Šipky nahoru a dolů posouvají označení po řádcích tabulky (v zobrazeném pořadí a filtru) a plán na pilotu přejde. Poměr tabulky a plánu lze v rozdělené obrazovce měnit myší: tažením za proužek na horním okraji plánu od 20 : 80 do 80 : 20 (dvojklik vrátí 50 : 50, nastavení se pamatuje). Plán zavře Esc nebo křížek.
• PDF A3: vždy celý výkres na jedné stránce A3 (na šířku nebo na výšku podle tvaru plánu), drobný, ale čitelný text a malé šipky; nezávisí na aktuálním přiblížení, velikost písma a šipek lze změnit posuvníky. DXF: vrstvy PILOTY_odhad_PD, BODY_PD, BODY_vypocteno, BODY_mereno, BODY_nepouzito, ODCHYLKY_ok, ODCHYLKY_nad, PILOTY_nazev, PILOTY_prumer, HLAVICKA, LEGENDA, NADPIS a další; texty podle velikosti písma, nadpis nad výkresem. Křížky × (body PD, vypočtené středy, měřené body) jsou v DXF bodové prvky: vložení bloku KRIZEK se vkládacím bodem přesně v souřadnicích bodu včetně výšky Z (ne dvě samostatné čáry; měřené body ve své výšce, vypočtený střed v průměru Z použitých bodů, body PD v Z z projektu, bod bez Z ve výšce 0), takže se na ně dá v CADu přichytit a vybírají se jako jeden prvek; blok přebírá barvu své vrstvy. Samostatný DXF 3D obsahuje skutečné prostorové spojnice od PD ke středu s hroty a hodnotami dp (polohová odchylka), dY, dX a dZ v mm. Barva a vrstva odpovídají polohové toleranci. U nulové prostorové odchylky se zapíše jen popisek, bez degenerované šipky. PD bez výšky se prostorově nekreslí; u skutečného středu se uvedou polohové odchylky a poznámka „dZ nezadáno“.

5. Klávesové zkratky

• Shift + 1 / Shift + 2: přepne na první / druhý modul v hlavní nabídce (ZSS pilot / Rovinnost), stejně jako klik na jeho tlačítko vlevo nahoře; otevřený popis se zavře. Nefunguje při psaní do textového políčka.
• I: otevře a zavře tento popis (zavře ho i Esc nebo klik mimo okno).
• V: přepíná dokola zobrazení jen tabulka, rozdělená obrazovka a plán na celou obrazovku (stejně jako tlačítko s ikonou rozdělené obrazovky); bez načtených pilot nic neudělá.
• F: při otevřeném plánu zobrazí celý výkres (zruší přiblížení a posun), stejně jako tlačítko „Celý výkres“.
• Shift + P: uloží plán do PDF A3 (stejně jako tlačítko PDF v zóně Export a v plánu, funguje i při zavřeném plánu); bez načtených pilot nic neudělá.
• Shift + S: uloží výkres do DXF (stejně jako tlačítko DXF v zóně Export a v plánu, funguje i při zavřeném plánu); bez načtených pilot nic neudělá.
• Shift + C: uloží tabulku do CSV (stejně jako tlačítko CSV). Shift + T: uloží vypočtené středy do STX (stejně jako tlačítko STX). Obě jsou použitelné jen při načtených pilotách.
• Esc: zavře plán. ↑ ↓ (šipky nahoru a dolů): při otevřeném plánu posouvají označení po řádcích tabulky.
• Enter nebo Tab v poli hledání (nahoře v tomto okně): další nález, s Shiftem předchozí; po posledním nálezu se skočí zpět na první. Esc smaže hledání.
• Zkratky nefungují při psaní do textového políčka nebo při výběru v rozbalovacím seznamu, s klávesami Ctrl, Alt a Cmd ani při otevřeném popisu (kromě I).

Tip: Esc nebo klik mimo okno zavře tento popis. V poli nahoře lze hledat (bez ohledu na diakritiku a velikost písmen, nalezené se zvýrazní zeleně; Enter nebo Tab přeskočí na další nález, Shift+Enter nebo Shift+Tab na předchozí, Esc smaže hledání).

GeoMAT verze · Autor: Jan Bartůněk · aplikace se vyvíjí od října 2026.

K čemu slouží

Vyhodnotí vodorovné, svislé i obecně orientované plochy ze zaměřených bodů: odchylky od referenční roviny, místní rovinnost latí, tolerance, sklon či odklon, RMS vůči vyrovnané rovině a kubatury. Pro všechny tři typy nabízí tabulku, 2D a 3D plán, TIN, mapu odchylek, vrstevnice a exporty STX, CSV, PDF a DXF. Obecnou rovinu lze určit třemi body nebo ortogonální metodou nejmenších čtverců (MNČ). Výpočty i ukládání probíhají místně v prohlížeči, data se nikam neodesílají.

CSV a kopírování do schránky mají společné záhlaví s verzí GeoMAT, typem roviny, jednotkami, přesností a rozsahem použitých bodů. Výběr bodových řádků respektuje filtr; kubatury, sklon / odklon a RMS používají všechny zaškrtnuté body, což je v záhlaví výslovně uvedeno. Původní souřadnice bodů se zachovávají.

1. Měření

• Soubor STX, TXT nebo CSV přetáhni do zeleného okna, nebo ho načti tlačítkem Načíst SS s ikonou zaměření. Načíst lze jednotlivě i víc souborů najednou, celkem nejvýš 50. Nové soubory se přidávají; soubor se stejným názvem nahradí původní a stane se nejnovějším. Každý soubor má štítek s křížkem pro odebrání, Zrušit SS odebere všechny.
• Sloupce vždy v pořadí: 1. název bodu, 2. Y, 3. X, 4. Z (povinné), 5. kód (volitelný). Souřadnice v metrech. Oddělovač mezera, tabulátor nebo středník, desetinná tečka i čárka – stejně jako v ZSS pilot. Duplicity v měření se jen ohlásí (stavový řádek a log), oba body se dál počítají: stejný název bodu (i mezi soubory) a dva body ve stejné poloze Y, X do 1 mm (u vodorovné a obecné roviny i s rozdílem Z); u svislé stěny se porovnává prostorová poloha Y, X, Z do 1 mm.
• V Rovinnosti se výchozím nastavením používají všechny body ze souboru. Ve skupině Body a výstup lze vypnout Všechny body a vybírat měření podle kódu v 5. sloupci nebo podle předpony názvu: předpřipravené BET a ZB, navíc až 20 vlastních kódů A–Z / 0–9 o délce 1 až 8 znaků. Kód musí souhlasit celý, předpona stačí na začátku názvu; velikost písmen nerozhoduje. Výběr platí pro tabulku, robustní filtraci, MNČ z měření, lať, TIN, kubatury, plán a exporty. Projektové body PD a podklad DXF zůstávají samostatnou referencí. Původní měření zůstává načtené; přepnutí Všechny body vrátí jeho úplný výběr. Kódy a přepínač se pamatují samostatně pro Rovinnost. Výchozí hodnoty vrátí Všechny body a smažou vlastní kódy. Přeskočené řádky jsou v logu dole.
• Vyřadit odlehlé body (zaškrtávátko, výchozí zapnuto; vypnutí se pamatuje v prohlížeči) – robustní filtrace podobně jako vynechání špatných bodů u pilot. Program ze zaměřených bodů robustně vyrovná skutečnou plochu (smí být i mírně skloněná) a každý bod porovná s mediánem jeho 8 nejbližších sousedů. Vyřadí body, které do plochy zjevně nepatří (výztuž, nářadí, bod na jiné konstrukci, překlep ve výšce): liší se od okolí nebo od vyrovnané plochy o víc než mez. Mez se zadává v násobcích tolerance odchylek. Prázdné pole = auto (výchozí, stejně jako „Typický [m]“ v ZSS pilot: šedě ukazuje použitou hodnotu, např. „auto 3,6“, v tooltipu je odvození): mez se určí z dat – nejméně 2× tolerance (bod jen mírně nad tolerancí se tak nikdy nevyřadí), u hrubší plochy 5× šum mezi sousedními body, a je-li v odchylkách od okolí zřetelná mezera mezi běžnými a odlehlými body (do 10× tolerance, nad ní nejvýš 10 % bodů), dá se mez doprostřed ní; jinak 3×. Vedle pole je přepočet v jednotkách a počet odlehlých bodů. Vlastní násobek 1 až 20 zapíšeš do pole, smazáním se vrátí auto. Body se neposuzují podle zadané roviny, takže deska celá výš nebo níž (nevyhovující) se nevyřadí. Odebírá se vždy jen nejhorší bod a vše se přepočte. Při překročení pojistného počtu (10 % bodů zaokrouhlených nahoru) se nevyřadí nic, protože tolik bodů už nejsou ojedinělé chyby měření (plocha má buď větší nerovnosti – pak lze upozornění ignorovat –, nebo soubor obsahuje i body z jiných ploch): upozornění se ukáže vedle zaškrtávátka, v řádku pod tabulkou odchylek a v logu, kde je i seznam kandidátů. Body z jiných ploch stačí odškrtnout v tabulce nebo načíst jen body zaměřené plochy. Potřeba je aspoň 6 bodů. Ručně odškrtnuté body se do výpočtu nezahrnou.
• Vyřazený bod zůstane v tabulce zašedlý se značkou odlehlý (tooltip ukáže důvod, např. „o +85 mm proti okolním bodům“), nezapočítá se do souhrnu, kopírování ani CSV. Zaškrtnutím ho vrátíš do výpočtu (značka zůstane obrysová, v CSV „odlehlý (vrácen)“). Filtr „jen odlehlé“ je ukáže všechny, seznam s důvody je i v logu. Volba, auto / ruční mez i vrácené body se pamatují po F5.

2. Rovina

Ruční zadání i výběr bodů PD jsou dostupné pro všechny typy rovin. Kliknutí na šipku pole otevře úplnou nabídku, další klik ji zavře; nabídka se podle textu zužuje až při psaní. V nabídce je nejprve ruční zadání, potom statistiky tam, kde dávají smysl, a jednotlivá čísla bodů.

• Typ roviny: tlačítka Vodorovná, Svislá a Obecná. Přepínat lze i šipkami na klávesnici.
• Vodorovná se zadá jednou výškou Z. Svislá dvěma různými body (Y, X), obecná třemi body (Y, X, Z), které nejsou shodné ani v přímce (tolerance 1 mm).
• Projektované body (PD) jsou volitelné; načítají se do modrého okna tlačítkem Načíst projekt s ikonou listu (nejvýš 10 souborů). Z PD lze v nabídce u pole vybrat bod, u vodorovné roviny také min, max, průměr nebo medián výšek PD. Zvolená statistika se přepočte při přidání nebo odebrání souboru PD.
• Do pole lze vložit (Ctrl+V) celý řádek „Y X Z“, i s názvem bodu na začátku; víc řádků se vloží do dalších bodů.
• Tlačítko se šipkou vpravo nahoře vrátí typ roviny na vodorovnou a smaže zadané body. Načtené soubory zůstanou.

3. Nastavení

• Vyhodnocení (první skupina): Odchylky od roviny (výchozí, ΔZ u vodorovné nebo kolmá odchylka d u svislé a obecné roviny) nebo Rovinnost latí (místní nerovnosti; podlahové kategorie podle ČSN 74 4505 jsou určeny vodorovným plochám, u svislé a obecné roviny se zadává vlastní tolerance). Volba je nezávislá na typu roviny, pamatuje se v prohlížeči a tlačítko Výchozí hodnoty ji vrátí na Odchylky od roviny. V režimu latě se zobrazí parametry latě: Délka latě, Min. rozpětí, Pás ±, Tolerance latě (výběr podle ČSN 74 4505 nebo vlastní hodnota) a Varianta (± / jen prohlubeň).
• Jednotky odchylek: tlačítka mm (milimetry, výchozí, např. +12) a m (metry, např. +0,012). Volba platí pro tabulku, souhrn, popisky plánu, PDF, DXF, CSV i kopírování do schránky; STX používá vždy metry a pamatuje se v prohlížeči.
• Přesnost: na kolik se zaokrouhlují odchylky ΔZ / d a h v tabulce, souhrnu i kopírování: 0,1 mm, 1 mm (výchozí) nebo 1 cm (v metrech tedy na 4, 3 nebo 2 desetinná místa). Tolerance, barvy a filtr se vyhodnocují podle zaokrouhlené hodnoty, takže barva vždy odpovídá zobrazenému číslu. Pamatuje se v prohlížeči.
• Tolerance: body s odchylkou do této hodnoty včetně jsou v tabulce zelené, s větší odchylkou červeně (stejně jako odchylky od PD v ZSS pilot). Zadává se ve zvolených jednotkách; je jedna pro mm i m, výchozí 10 mm (0,010 m), a přepnutím jednotek se jen přepočte (zadáš-li 25 mm a přepneš na m, ukáže se 0,025 m). Pole tolerance respektuje zvolenou Přesnost: při 0,1 mm / 1 mm / 1 cm se tolerance zadává i zobrazuje v metrech na 4 / 3 / 2 desetinná místa (např. 0,0100 / 0,010 / 0,01 m), v milimetrech na 1 / 0 / 0 míst, a krok šipek je jeden krok přesnosti. Jemnější hodnota se zaokrouhlí; po přepnutí na hrubší přesnost se tolerance jen zobrazí a vyhodnotí zaokrouhleně a po návratu k jemnější se ukáže původní zadaná hodnota. Kladné odchylky (bod nad rovinou) mají světlejší odstín zelené i červené, záporné (bod pod rovinou) tmavší: ve světlém režimu jsou kladné v základní barvě a záporné ztmavené, v tmavém režimu kladné zesvětlené a záporné v základní barvě. Nad 150 % tolerance (výchozně nad 15 mm, resp. 0,015 m) je červeně podbarvená i buňka, stejně jako u odchylek od PD v ZSS pilot.
• Výchozí hodnoty (šipka vpravo v sekci): vrátí jednotky (mm), přesnost (1 mm), toleranci (10 mm), odlišení odstínů + / −, desetinnou čárku v CSV i vyhodnocení na Odchylky od roviny a parametry latě (2 m, rozpětí 1,6 m, pás ±0,1 m, tolerance 2 mm, varianta ±) na výchozí hodnoty a přepočítá tabulku. Je zašedlé, když je vše na výchozích hodnotách; načtené soubory, zadaná rovina ani volby robustní filtrace se nemění (ty vrací tlačítko u roviny a Reset).
• Odlišit + / − odstínem (skupina Odchylky, výchozí zapnuto): kladné odchylky (nad rovinou, u latě hrb) světlejším a záporné (pod rovinou, prohlubeň) tmavším odstínem zelené i červené v tabulce, plánu, PDF i DXF; v legendě plánu je u každé skupiny dvojice značek. Vypnuto: jeden základní odstín zelené a červené, v legendě jedna značka, znaménko ukazuje jen číslo. Pamatuje se v prohlížeči a vrací ji „Výchozí hodnoty“.
• CSV s des. čárkou (skupina Body a výstup, výchozí zapnuto): desetinná čárka v uloženém CSV i v tabulce zkopírované do schránky; vypnuto = desetinná tečka. Volba patří jen Rovinnosti, nastavení v ZSS pilot ji neovlivní, pamatuje se v prohlížeči a vrací ji i tlačítko „Výchozí hodnoty“.

Skupiny nastavení

Nastavení jsou v pořadí Vyhodnocení, Body a výstup, Odchylky. Ikona vlevo od obnovení výchozích hodnot přepíná mezi všemi rozbalenými a všemi sbalenými skupinami. Ve sbaleném režimu lze jednotlivé skupiny otevřít jejich nadpisem. Stav se pamatuje samostatně pro Rovinnost; ovládání ZSS pilot jej nemění. Reset modulu vrátí rozbalené skupiny.

Rozsah názvů měřených bodů

Ve skupině Body a výstup jsou pod kódy textová pole Od a Do. Hranice jsou včetně; prázdná hranice je neomezená a obě prázdné filtr vypnou. Používá se přirozené pořadí: oddělovače před číslicemi 0–9, číslice před písmeny; číselné části se porovnávají jako čísla i při velmi dlouhých názvech. Velikost písmen a úvodní nuly v číslech nerozhodují. Při shodném začátku je kratší název první, např. A, A2, A10, AA, AA2, AB, B1. Rozsah 10 až A100 zahrne 9999 a A50, nikoli 5, A200 nebo B1. Ostatní znaky mají pevné pořadí nezávislé na nastavení prohlížeče; české znaky se řadí za odpovídající základní písmeno. Změnu potvrdí Enter nebo opuštění pole; neplatné pořadí či řídicí znaky ponechají dosavadní výběr. Ikona obnovení vymaže pouze rozsah. Výběr kódů a rozsah platí současně, také při zapnuté volbě Všechny body. Filtr se použije před výpočty a robustní filtrací; ovlivní tabulku, MNČ z měření, plány, histogramy i exporty. V ZSS pilot může vynechat část obvodových bodů piloty. Původní měření i projektové body a DXF zůstanou zachované. Rozsah se pamatuje samostatně pro každý modul a Výchozí hodnoty jej vymažou.

Histogram odchylek

Rozbalovací blok pod souhrnem výsledků je výchozně zavřený. Pro vodorovnou rovinu ukazuje ΔZ, pro svislou a obecnou kolmou odchylku d; v režimu latě h. Zahrnuje použité body po robustní filtraci a ručním výběru, nezávisle na filtru zobrazení tabulky. Body bez vyhodnocené latě se do histogramu h nepočítají. Vodorovná osa respektuje jednotky mm/m a zvolenou přesnost; svislá udává počty bodů, nikoli podíl plochy. Intervaly jsou automatické a rozdělené na hranicích barevných tříd tolerance jako v plánu. Volba Odlišit + / − odstínem platí také pro histogram: při vypnutí jsou obě strany v toleranci stejně zelené a mimo toleranci stejně červené. Najetí na sloupec ukáže interval, počet a procento bodů; sloupce jsou dostupné také klávesou Tab.

Kontrola jednoznačnosti povrchu

Nejprve proběhne robustní filtrace odlehlých bodů (je-li zapnutá). Potom se u všech typů rovin ověřuje, zda zbývající použité body nemají stejný průmět do referenční roviny, ale různé kolmé odchylky. U vodorovné roviny se porovnává Y, X a ΔZ; u svislé s, Z a d; u obecné x′, y′ a d. Při konfliktu zůstanou dostupné jednotlivé bodové odchylky, ale lať, TIN, mapa, vrstevnice a kubatury se nevyhodnotí. Upozornění uvede konfliktní body; ostatní povrchy odškrtni. Kontrola povrchu nezastavuje robustní filtraci; lať a tvorba plochy se zablokují jen tehdy, pokud konflikt zůstane i po filtraci a ručním výběru. Platí i při vypnuté robustní filtraci. U svislé i obecné roviny se skutečná duplicita polohy hledá podle Y, X i Z (do 1 mm), takže body nad sebou v různých výškách nejsou duplicitou. U vodorovné roviny zůstává kontrola stejné půdorysné polohy Y, X; rozdíl výšek se uvede v logu. Shodné názvy bodů se kontrolují samostatně u všech typů rovin.

4. Odchylky

Znaménka: vodorovná ΔZ je kladná nad rovinou. U svislé roviny je d kladné vpravo od směru 1 → 2 při pohledu shora; prohození bodů obrátí stranu. U obecné roviny je d kladné na zvolené straně normály; lze ji obrátit. V režimu latě h znamená hrb (+) nebo prohlubeň (−). Označení odbourat / doplnit předpokládá, že kladná strana směřuje ven z materiálu.

• Sekce se zobrazí po zadání platné roviny libovolného typu. U vodorovné roviny ukáže ΔZ = Z bodu − výška roviny: kladná = nad rovinou, záporná = pod rovinou. U svislé a obecné roviny ukazuje kolmou odchylku d podle definované kladné strany (viz příslušné kapitoly), u latě také h. Vše ve zvolených jednotkách. Do tolerance včetně zeleně, nad ní červeně, nad 150 % tolerance je červeně podbarvená i buňka; kladné odchylky světlejším, záporné tmavším odstínem. Nejvyšší a nejnižší bod jsou tučně. Přesná (nezaokrouhlená) hodnota je v tooltipu buňky ΔZ; nula má znaménko podle strany roviny (−0 těsně pod rovinou, +0 těsně nad).
• Zaškrtávátko u #: odškrtnutý bod zůstane v tabulce zašedlý, ale nezapočítá se do souhrnu ani do kopírování. Zaškrtávátko v záhlaví přepne všechny body; automaticky vyřazené odlehlé body přitom zůstanou vyřazené (vrátíš je jednotlivě) a zaškrtávátko je plné, když jsou zaškrtnuté všechny ostatní body. Odškrtnutí se pamatuje i po F5.
• Filtr bodů: všechny body; podle tolerance: v toleranci (vyhovující), nad tolerancí (nevyhovující, včetně bodů nad 150 %), nad 150 % tolerance, nad tolerancí nad rovinou (místa k odbourání) a nad tolerancí pod rovinou (místa k doplnění); podle polohy k rovině: nad rovinou, pod rovinou, v rovině (ΔZ = 0), jen nejvyšší a nejnižší. Počet bodů je u každé volby v závorce. Filtr platí pro tabulku a kopírování, souhrn se počítá vždy ze všech zaškrtnutých bodů.
• Hledání v tabulce: bez ohledu na diakritiku a velikost písmen, nalezené se zvýrazní zeleně. Enter nebo Tab = další nález, se Shift předchozí, Esc hledání smaže.
• Řazení: klik na záhlaví sloupce seřadí vzestupně, další klik sestupně, třetí vrátí původní pořadí.
• Obnovit výchozí výběr (šipka vpravo): znovu zaškrtne všechny body, filtr vrátí na všechny body, zruší řazení a hledání.
• Kopírovat do schránky: zkopíruje zaškrtnuté body podle filtru v zobrazeném pořadí (tabulátor jako oddělovač, pro vložení do Excelu); v záhlaví je definice příslušné roviny a tolerance, u bodů i vyhodnocení vůči toleranci. Desetinnou čárku řídí volba „CSV s des. čárkou“ v Nastavení Rovinnosti (skupina Body a výstup), stejně jako u CSV.
• STX (první tlačítko v sekci 4. Export, zkratka Shift+T): uloží použité měřené body podle aktuálního filtru a pořadí jako „název Y X ΔZ [kód]“. Místo absolutní výšky Z obsahuje čtvrtý sloupec ΔZ u vodorovné nebo kolmou odchylku d u svislé a obecné roviny, nikoli h od latě. Y, X i odchylka jsou vždy v metrech, s desetinnou tečkou; přesnost odchylky odpovídá nastavení. Název souboru končí _rovinnost_dZ.stx u vodorovné a _rovinnost_d.stx u ostatních rovin. Odškrtnuté a automaticky vyřazené nevrácené body se neexportují.
• CSV (sekce 4. Export, zkratka Shift+C): uloží stejnou tabulku jako soubor CSV pro Excel (oddělovač středník, název podle načteného souboru s příponou _rovinnost.csv). V záhlaví je definice roviny a tolerance, u každého bodu původní Y, X, Z, odchylka ΔZ / d a případně h ve zvolených jednotkách a přesnosti; svislá rovina přidává staničení s a obecná místní x′, y′; následuje vyhodnocení (v toleranci / nad tolerancí / nad 150 % tolerance). Stejné sloupce má i kopírování do schránky.
• PDF (sekce 4. Export, zkratka Shift+P): uloží celý 2D plán jako jednostránkové PDF A3 (na šířku nebo na výšku podle tvaru výkresu): půdorys vodorovné plochy nebo místní pohled na svislou či obecnou rovinu, s barvami podle ΔZ / d nebo h, popisky, mřížkou, legendou a volitelnou hlavičkou podle voleb plánu. Nezávisí na aktuálním přiblížení; velikost písma určuje posuvník Písmo v plánu. Stejné tlačítko je i v liště plánu.
• DXF (sekce 4. Export, zkratka Shift+S): uloží 2D půdorys nebo místní pohled pro CAD podle typu roviny (pro skutečnou prostorovou polohu slouží samostatné DXF 3D): měřené body jako křížky (bodové prvky – blok KRIZEK; vrstvy BODY_mereno v toleranci, BODY_nad nad tolerancí, BODY_vyrazeno odškrtnuté, BODY_odlehle odlehlé, v režimu latě BODY_bezlate body bez latě), odchylky ΔZ (ODCHYLKY_ok / ODCHYLKY_nad), názvy bodů (BODY_popis), nadpis, hlavičku a legendu v samostatných vrstvách. Texty mají velikost podle posuvníku Písmo.
• Souhrn pod tabulkou: min, max, průměr a směrodatná odchylka ΔZ a rozpětí max − min (rozpětí odchylek vůči zadané rovině, nikoli náhrada místní rovinnosti latí) a počty bodů v toleranci, nad tolerancí a nad 150 % tolerance (nulový počet není zvýrazněn).
• Kubatury (druhý řádek souhrnu): objem k odbourání (nad rovinou) a k doplnění (pod rovinou) v m³ a jejich bilance (kladná = přebytek, záporná = nedostatek). Počítá se z lineárního TIN zaškrtnutých bodů (stejná síť a Max. hrana jako mapa v plánu, ale vždy bez vyhlazení a vždy z ΔZ, i v režimu latě); trojúhelník přes rovinu se rozdělí přesně na čáře 0 a objem části je plocha × průměr odchylek ve vrcholech. Mimo síť (šachty, výřezy, za obrysem bodů) se nepočítá, proto se vypisuje i plocha. Odbourat nad +tolerancí a doplnit pod −tolerancí: jen objem za hranicí tolerance, tj. kolik je nutné odstranit nebo doplnit, aby plocha byla v toleranci. Citlivost: změna kubatury při posunu o 1 mm (plocha × 1 mm). Počítá se z nezaokrouhlených ΔZ.
• Vyrovnaná výška roviny (třetí řádek souhrnu): výška, při které je bilance nulová – průměrná výška plochy vážená plochou trojúhelníků (nemusí se rovnat průměru výšek bodů), zaokrouhlená podle nastavené Přesnosti (0,1 mm / 1 mm / 1 cm). Ukáže se rozdíl proti zadané rovině a kubatury při ní; zbytek bilance vzniká jen zaokrouhlením. Tlačítko Převzít zapíše výšku do pole roviny, Vrátit obnoví původní výšku. Kubatury a vyrovnaná výška jsou i v záhlaví CSV a kopírování do schránky a s volbou Kubatury (skupina Výkres) v legendě plánu, PDF a DXF (vrstva LEGENDA).

PDF a DXF: 2D / 3D

Samostatná tlačítka rozlišují 2D a 3D výstup. PDF 2D vždy uloží celý půdorys nebo místní pohled na jednu stránku A3, nezávisle na aktuálním přiblížení. PDF 3D zachytí aktuální natočení, výřez a zvětšení odchylek jako statický pohled na A3. DXF 2D zachovává půdorys vodorovné plochy, u svislé roviny používá CAD X = s, CAD Y = Z, CAD Z = 0, u obecné CAD X = −y′, CAD Y = −x′, CAD Z = 0. DXF 3D zapisuje skutečné JTSK polohy: CAD X = −Y, CAD Y = −X, CAD Z = Z. Natočení ani zvětšení odchylek jeho souřadnice nemění. Zkratky Shift+P a Shift+S spouštějí 2D výstup; prostorové výstupy mají vlastní tlačítka.

Projekt a DXF

Projekt přijímá společně bodové soubory STX, TXT, CSV a textové výkresy DXF, celkem nejvýš 10 souborů. Načítá se tlačítkem Načíst projekt nebo přetažením do modré zóny. Shodný název nahradí původní soubor a zařadí jej jako nejnovější. Každý štítek má křížek pro odebrání; Zrušit Projekt odebere všechny projektové soubory tohoto modulu. Bodové PD jsou zdrojem pro výpočty; DXF slouží samostatně jako grafický podklad a nevstupuje do přiřazování, statistik ani MNČ.

Při importu DXF jsou jednotky m (výchozí), mm nebo ft. Souřadnicový systém S-JTSK (výchozí) používá CAD X = −Y, CAD Y = −X; volba Matematický odpovídá CAD X = X, CAD Y = Y. Jednotky se převádějí na metry. Výkres s nulovými nebo neuvedenými výškami je automaticky 2D ve vodorovné referenční rovině, výchozně Z = 0 m. V modalu importu lze zadat referenční posun Z v metrech pro 2D i 3D DXF. U 2D určí výšku celé roviny, u 3D se přičte ke všem původním výškám a zachová jejich rozdíly. Y, X, tvar ani natočení se nemění. Tlačítko Automaticky umístí 2D podklad do minima použitých měřených bodů; u 3D posune medián výšek unikátních definičních bodů geometrie DXF do minima měření. Texty, směrové vektory ani body vytvořené vyhlazením medián neovlivňují. V Rovinnosti se použijí body po robustní filtraci a ručním výběru, v ZSS pilot výšky použitých vyhodnocených středů; filtr zobrazení tabulky nemá vliv. Posun se počítá vždy z původního podkladu a nesčítá se. Ikona obnovení vrátí posun na 0 m; výsledek se uloží až potvrzením importu. Podklad se používá také při prostorovém zobrazení a v místních pohledech svislé a obecné roviny. DXF 3D zachová referenčně umístěnou geometrii; DXF 2D zůstává průmětem do příslušného pohledu. Původní soubor se nepřepisuje. Při selhání uložení v prohlížeči se zobrazí trvalé upozornění; poslední úspěšně uložený podklad zůstane zachovaný a novější změny platí jen pro otevřenou stránku. Nastavení a zprávu o importu lze znovu otevřít názvem DXF ve štítku; křížek vpravo nahoře modal zavře bez potvrzení.

Zpracovává se modelový prostor: čáry, body, křivky včetně obloukových úseků, kružnice, oblouky, elipsy, spline s řídicími body, texty, plochy a rozvinuté bloky s jejich transformacemi. Nepodporované prvky, externí reference a rozvržení se oznámí ve zprávě importu. DWG a binární DXF je třeba nejprve převést v CADu na textové DXF. Bohaté formátování MTEXT se zjednoduší, používá se běžné písmo a zjednodušené styly čar; šířky křivek se zobrazují jako osy. Nejde o úplnou kopii vzhledu původního CAD výkresu.

Volba Projekt DXF v plánu se po načtení prvního podkladu zapne; bez podkladu je vypnutá a neaktivní. Pamatuje se samostatně v každém modulu a řídí také přidání podkladu do PDF a DXF. Podklad je decentně šedý, v DXF ve vrstvách PD_původní_vrstva. PDF 2D zachovává celý příslušný 2D výkres; PDF 3D aktuální prostorový pohled. DXF 3D zapisuje skutečnou prostorovou geometrii bez natočení kamery a bez zvětšení odchylek. Export s podkladem používá textové DXF R2000 (AC1015) v metrech, bez podkladu původní DXF R12 (AC1009). Kružnice, oblouky, elipsy a spline podkladu zůstávají nativními prvky, bloky jsou rozvinuté. Prázdné texty se vynechávají, dlouhé se dělí na kratší řádky.

Pravděpodobně nesourodá data: výrazné červené upozornění porovnává jednotlivé soubory měření s bodovým i DXF projektem po převodu do metrů. Varuje, je-li půdorysná mezera mezi obalovými obdélníky větší než max(1 000 m; 10 × větší rozsah obou souborů). Každý soubor potřebuje alespoň jeden blízký protějšek opačného typu; samotné nesouvisející dvojice dvou správně načtených lokalit nevadí. Filtr tabulky, výšky a viditelnost podkladu kontrolu nemění. Upozornění neblokuje načtení; zkontroluj jednotky, osu a znaménka. Ukládání do prohlížeče může omezit jeho kapacita; případná chyba uložení se oznámí nad aplikací.

Obecná rovina

Určení roviny: Třemi body / MNČ. MNČ vyrovná polohu i sklon ortogonálně, se stejnou vahou každého zdrojového bodu. Zdroj lze zvolit jako všechny PD se známými Y, X, Z nebo všechny použité měřené body bez ohledu na filtr tabulky. Nejméně tři prostorově rozložené body musí jednoznačně určovat plochu. Při změně zdrojových souborů nebo použitých bodů se MNČ přepočítá automaticky. U měření přebírá body po stávající robustní filtraci a ručním výběru; nepřidává další filtr. Filtr tabulky, řazení a kamera zdroj nemění. Zadaný kolmý posun a kladná strana zůstávají zachované. Pokud zdroj rovinu neurčuje, program upozorní a ponechá poslední platnou rovinu. Použití měření jako reference odstraní jejich celkový sklon i posun vůči původnímu projektu. Pomocné body 1–2–3 zobrazují vyrovnanou rovinu a nejsou ručně upravitelné. Počátek je v těžišti zdrojů, směr x′ vychází z průmětu předchozího x′ do nové roviny; bez původního zadání z průmětu +X JTSK (případně +Y). Kladná strana se zachová vůči předchozí rovině, jinak ji určí kladná největší složka normály v Y, X, Z. Obrátit stranu + zůstává dostupné. Min/max/průměr/medián i vlastní posun nadále mění jen rovnoběžný posun. Volba Třemi body obnoví původní zadání včetně kladné strany a posunu před přechodem na MNČ. Původní měřené ani projektované souřadnice se nemění; CSV, PDF a DXF rozlišují určení reference od informativního vyrovnání zaměřené plochy.

Tři body Y, X, Z určují referenční rovinu. Tabulka zachovává původní souřadnice a přidává místní x′, y′ v metrech a kolmou odchylku d podle nastavených jednotek. Počátek je v bodě 1, +x′ vede k bodu 2; výchozí +y′ směřuje ke straně bodu 3. Při pohledu z +d jde +x′ k +y′ po směru hodinových ručiček, stejně jako +X k +Y v JTSK. Obrácení kladné strany obrátí d i y′, nikoli x′ nebo původní XYZ.

Posun v mm a min/max/průměr/medián kolmých odchylek všech PD se známou výškou posouvají všechny tři definiční body stejně, bez změny sklonu. Nabídka Podle bodů PD umožňuje vrátit původní body i orientaci před prvním posunem. Výběr z nabídky platí ihned; číselný posun se provede Enterem nebo opuštěním pole. Čelní 2D plán ukazuje průměty měřených bodů: x′ roste dolů, y′ doleva. Značka kruhu s tečkou a +d označuje směr k pozorovateli. Volitelná Rovina 1–2–3 zobrazí tři definiční body a přerušovaný trojúhelník; Celý výkres zahrne i tyto body. Názvy, skutečné výšky Z, odchylky d, mřížka, legenda, měřítko a propojení s tabulkou používají stejné ovládání jako ostatní plány. Kolečko přibližuje kolem kurzoru, tažení posouvá, F přizpůsobí celý výkres a V přepíná tabulku, rozdělenou obrazovku a celý plán.

Lať i robustní filtrace pracují v místní soustavě x′, y′, d. Barvy, mapa a vrstevnice v režimu latě používají h; kubatury vždy skutečné d a lineární TIN, nezávisle na vyhlazení i filtru tabulky. Plocha se měří v referenční rovině x′, y′. Vyrovnaný posun vychází z plošně váženého průměru d; Převzít posune všechny tři definiční body kolmo, Vrátit posun obnoví předchozí zadání. Úhel vůči zadané rovině a RMS vycházejí z ortogonálního vyrovnání původních XYZ všech použitých bodů, nezávisle na filtru a hodnotách h. Body se stejným průmětem a různým d vyvolají upozornění a zablokují lať, mapu i kubatury, dokud neodškrtneš body dalších povrchů. V malém okně se legenda podle potřeby zkrátí: zachová barevné intervaly, podrobné kubatury zůstanou v souhrnu pod tabulkou.

Prostorový plán otevřeš natočením kostky nebo Shift + tažením v plánu. Kostka ukazuje ±x′, ±y′ a ±d; šipky překlápějí pohled po 90°, zatočené šipky otáčejí v rovině pohledu. Pohled na rovinu, dvojklik na kostku nebo Home vrátí původní místní 2D pohled včetně přiblížení a posunu. Zvětšení d 1–2–5–10–20–50–100 mění jen zobrazení ve směru normály; popisky, výšky Z i výpočty zůstávají skutečné. Volba Rovina zobrazí referenční plochu d = 0 a kolmé spojnice měřených bodů. Rovina 1–2–3 ovládá i prostorový definiční trojúhelník. TIN, barvy i vrstevnice lze zobrazit v prostoru; při latění se barvy řídí h, poloha povrchu vždy d. Souřadnicová mřížka používá místní x′, y′. Bez WebGL zůstává dostupný 2D plán.

CSV a schránka obsahují původní Y, X, Z, místní x′, y′, kolmou odchylku d, případně h od latě, definici a orientaci roviny, jednotky, kubatury a ortogonální odklon. Exportují použité body podle filtru a řazení; kubatury i odklon se nadále počítají ze všech použitých bodů. STX obsahuje původní Y, X a d místo výšky Z, vždy v metrech, nikoli h od latě. PDF 2D obsahuje celý místní pohled na A3; PDF 3D zachytí aktuální natočení, přiblížení a označené zvětšení d jako statický obrázek s textovými popisky. Obě PDF obsahují definiční body a vysvětlení místní soustavy. DXF 2D zachová místní pohled (CAD X = −y′, CAD Y = −x′, CAD Z = 0). DXF 3D zachová skutečnou polohu v JTSK (CAD X = −Y, CAD Y = −X, CAD Z = Z), bez natočení kamery a bez zvětšení d. Definice a báze místní soustavy jsou v záhlaví DXF; vrstva BODY_souradnice obsahuje původní měřené body, ROVINA_souradnice definiční body při zapnuté volbě Rovina 1–2–3. Popisy a značky leží rovnoběžně s referenční rovinou; plocha v režimu latě používá skutečné d z lineárního TIN, barvy a vrstevnice h.

Svislá rovina

• Zadej dva různé body Y, X ručně nebo výběrem z PD. Otevření nabídky pole bodu zobrazí všechny možnosti, i když pole obsahuje zvolený bod. Teprve psaní nabídku filtruje podle názvu. Šipka u pole vždy znovu nabídne vše; výběr lze provést myší nebo šipkami a Enterem. Rovina je svislá a nekonečná, výšky definičních bodů nejsou potřeba.
• d je kolmá vodorovná odchylka: kladná vpravo od směru 1 → 2 při pohledu shora (před rovinou, vystupuje), záporná vlevo (za rovinou, ustupuje). Přebývající materiál lze takto interpretovat, pokud kladná strana míří do volného prostoru.
• s [m] je staničení průmětu bodu po stopě roviny od bodu 1 směrem k bodu 2. Body mimo úsek se také vyhodnotí. Tlačítko Prohodit body 1 ↔ 2 obrátí znaménko d a změní staničení na L − s; absolutní odchylky a tolerance se nezmění.
• „Vrátit zadané body“ v nabídce „Podle bodů PD“: výběrem po prvním posunu obnoví původní dva definiční body včetně pořadí a výběru z PD. Funguje i po více posunech a obnovení stránky. Po návratu se další posuny počítají jako nová série.
• Výběr bodu šipkou: první kliknutí otevře úplnou nabídku, další kliknutí na tutéž šipku ji zavře. Psát lze přímo do pole; jen při psaní se seznam filtruje. Enter potvrdí volbu, Escape ji zavře bez převzetí rozepsaného názvu.
• Vlastní posun [mm]: zadej kladnou nebo zápornou hodnotu (čárka i tečka) a potvrď Enterem nebo opuštěním pole. Během psaní se rovina neposouvá. Kladný posun míří vpravo od 1 → 2 při pohledu shora, záporný vlevo. Další změna hodnoty provede další posun. Enter následovaný opuštěním pole provede posun pouze jednou. Vypočtené souřadnice se v polích zobrazují na 3 desetinná místa v metrech; výpočet zachovává vyšší přesnost, dostupnou v tooltipu.
• Posun podle PD: po zadání dvou různých bodů lze rovinu rovnoběžně posunout podle minima, maxima, průměru nebo mediánu kolmých odchylek všech načtených PD. Výšky PD nejsou potřeba. Min posune rovinu na nejmenší kolmou souřadnici PD, max na největší; průměr vynuluje průměrnou odchylku PD, medián jejich medián. Výběr statistiky provede posun ihned; nabídka se pak vrátí na „Vybrat…“, takže lze znovu vybrat i stejnou statistiku. Oba definiční body dostanou stejný kolmý posun; nové zadání se uloží. Další změny PD rovinu automaticky neposouvají.
• Fungují tabulka, řazení, filtry, zaškrtávání, jednotky, přesnost a statistiky. Definice se pamatuje po obnovení stránky. Krátká základna vůči rozsahu měření vyvolá upozornění.
• Pohled na stěnu: zobrazí se z kladné strany roviny; staničení s roste doprava a výška Z nahoru. Barvy a popisky ukazují kolmou odchylku d. Kolečko přibližuje kolem kurzoru, tažení posouvá, F vrátí celý výkres. V přepíná tabulku, rozdělenou obrazovku a celý pohled. Kliknutí propojuje bod s tabulkou; šipky mění výběr. Názvy, výšky, odchylky, značky, písmo, mřížka a legenda jsou nastavitelné. Osy mají stejné měřítko, původní Y, X, Z se nemění. Ve 2D plánu i PDF je dole měřítková lišta v metrech, která se přizpůsobuje přiblížení; platí také pro půdorys vodorovné plochy. Mřížku lze zapnout samostatně ve 2D i 3D, ve 3D také při skryté výplni referenční roviny.
• Sklon a odklon zaměřené plochy: pod souhrnem se zobrazuje výsledek ortogonálního vyrovnání roviny ze všech zaškrtnutých bodů, se stejnou vahou a ze skutečných Y, X, Z. Filtr tabulky ani režim latě rozsah výpočtu nemění; vyřazené body se nepoužijí, ručně vrácené ano. U vodorovné plochy je sklon v mm/m a stupních a směr největšího stoupání od osy −X směrem k −Y (0° = −X, 90° = −Y, 180° = +X, 270° = +Y); nejde o zeměpisný azimut a neuplatňuje se meridiánová konvergence. U svislé plochy je odklon od svislice, jeho směr k +d / −d a samostatné natočení vůči stopě 1 → 2; kladné natočení stáčí stopu ve směru 1 → 2 ke straně +d. Jde o informaci o celkovém náklonu; zadaná rovina, odchylky, tolerance a kubatury se nemění. Údaje jsou také v PDF 2D, PDF 3D a záhlaví CSV / kopírované tabulky; u exportů je uvedeno, že platí pro všechny zaškrtnuté body bez ohledu na filtr. Je potřeba alespoň 3 plošně rozmístěné body; téměř přímkové nebo prostorově nejednoznačné soubory se označí jako nespolehlivé. U vodorovné plochy bez sklonu se směr stoupání neurčuje.
• RMS od vyrovnané roviny: odmocnina průměru čtverců kolmých vzdáleností všech použitých bodů od ortogonálně vyrovnané roviny, tedy √(Σd²/n). Má stejné jednotky a zobrazenou přesnost jako odchylky. Ukazuje, jak těsně body přiléhají k jedné rovině; nevyjadřuje přesnost měření a nenahrazuje kontrolu vůči zadané rovině ani vyhodnocení latí. Filtr tabulky výsledek nemění. Je v souhrnu, CSV / schránce a PDF 2D i 3D. Při neurčitelné vyrovnané rovině se RMS neuvádí.
• Opakovatelnost TIN: před triangulací se body seřadí stálým pravidlem. Pokud čtyři body připouštějí obě úhlopříčky (leží na společné kružnici v mezích strojového zaokrouhlení), přednost dostane úhlopříčka podle stálého pořadí názvů bodů, nikoli pořadí řádků v souboru. Shodné názvy mají doplňkové řazení podle souřadnic. Souřadnice ani odchylky se nepřepisují. Téměř nulové okrajové trojúhelníky vzniklé pouze zaokrouhlením se vynechají. Stejné pravidlo používají mapa, vrstevnice, vyhlazení, kubatury i výstupy. U pravidelných sítí může mít volba úhlopříčky vliv na interpolovanou plochu; cílem pravidla je opakovatelné geometrické řešení.
• Lať na stěně: výpočet probíhá v pohledu (s, Z) a výškovou veličinou je kolmá odchylka d. h je rozdíl d bodu a interpolované odchylky spojnice konců latě. Zůstávají délka, min. rozpětí, pás, tolerance a varianty ± / jen prohlubeň. Tolerance stěny je uživatelská; podlahové kategorie se pro ni nepoužívají. Vybráním bodu s latí se rozhodující spojnice vyznačí v pohledu.
• Robustní filtrace stěny: sousedé se hledají v (s, Z), vůči skutečně zaměřené stěně se vyrovnávají kolmé odchylky d. Posunutá nebo mírně natočená stěna se tím nevyřadí. Platí dosavadní 10% pojistka, ruční vrácení odlehlých bodů a vynechání odškrtnutých bodů. Pokud body v pohledu leží v přímce, plošná filtrace se neprovede a program vysvětlí proč.
• Plocha stěny: TIN, maximální hrana a vyhlazení se počítají v pohledu (s, Z). Mapa a vrstevnice zobrazují d, v režimu latě h (jen body s latí). Souřadnice měření se nemění. Mapa používá všechny zaškrtnuté a nevyřazené body, nezávisle na filtru tabulky.
• Kubatury stěny: plocha v m² je průmět do svislé roviny; objem v m³ je mezi stěnou a rovinou. Kladné d znamená odbourání před rovinou, záporné doplnění za ní. Výpočet používá vždy d a lineární TIN všech použitých bodů, i při vyhlazené mapě nebo v režimu latě. Max. hrana omezuje také kubatury. Mimo síť se objem nepočítá.
• Vyrovnaný posun roviny: plošně vážený průměr d určí kolmý posun s nulovou bilancí. Kladný posun je vpravo od 1 → 2 shora. Zaokrouhluje se podle Přesnosti; souhrn ukáže objemy a zbytkovou bilanci po zaokrouhlení. Převzít posune oba definiční body stejně a zachová směr roviny. Vrátit obnoví body před tímto převzetím; nabídka „Vrátit zadané body“ nadále vrací začátek celé série posunů. Souřadnice se ukládají s přesností na mikrometry, což může přidat nepatrný zbytek bilance.
• CSV a schránka: původní Y, X, Z, staničení s [m], kolmá odchylka d ve zvolených jednotkách a při vyhodnocení latí také h a údaje rozhodující latě. V záhlaví jsou oba definiční body, pravidlo znamének, tolerance a kubatury všech použitých bodů (nezávisle na filtru). Exportované řádky respektují filtr, řazení a zaškrtnutí.
• STX: původní Y a X, místo Z kolmá odchylka d v metrech (i při vyhodnocení latí); původní výška Z se do tohoto formátu nezapisuje. Název souboru končí _rovinnost_d.stx. CSV zachovává i původní výšku.
• PDF A3: celý pohled (s, Z), stejné volby značek, mapy, vyhlazení, vrstevnic a legendy jako na obrazovce; aktuální přiblížení se nepřebírá.
• DXF: samostatné tlačítko DXF 2D uloží pohled (s, Z), tlačítko DXF 3D uloží 3D JTSK. Obě mají původní ikonu stahování a velikost tlačítka DXF; stejné volby jsou v sekci Export i v liště pohledu. Shift+S uloží 2D pohled. Pohled je čistě 2D: CAD X = s, CAD Y = výška Z, CAD Z = 0. Ve 3D je CAD X = −Y JTSK, CAD Y = −X JTSK a CAD Z = původní výška Z. Skutečná poloha bodů, jejich značek i popisků obsahuje d; h od latě se nikdy nepoužije místo skutečné souřadnice. Barevná mapa a vrstevnice ve 3D leží na interpolované stěně: v režimu roviny na zvolené ploše d, u latě na lineární ploše d s barvami podle h. Legenda a nadpis leží v referenční rovině. Soubor obsahuje oba definiční body, převod souřadnic a pravidlo znamének v komentářích záhlaví. Texty jsou kvůli kompatibilitě DXF bez diakritiky. PDF a DXF respektují zobrazení bodů včetně volby odškrtnutých a odlehlých; plocha používá všechny použité body.

Ovládací krychle: stěny, hrany a rohy

Klávesnice v plánu: F zobrazí celý výkres, Home obnoví výchozí 2D půdorys nebo čelní pohled i mimo krychli. Kliknutí či začátek tažení ve výkresu jej zaměří pro klávesnici. Šipky při zaměření krychle i jejích okolních tlačítek natáčejí pohled; mimo krychli zůstává původní výběr bodů šipkami. Při psaní do polí a výběru z roletek se zkratky plánu nepřebírají. Ctrl+Z vrátí předchozí pohled (stejně jako tlačítko Předchozí pohled); Ctrl+Y nebo Ctrl+Shift+Z jej znovu obnoví. Na macOS funguje také Cmd+Z / Cmd+Shift+Z. Historie patří aktivnímu plánu a nemění data ani nastavení. Nové natočení, posun nebo přiblížení po návratu zruší historii vpřed až při skutečné změně pohledu. Home nebo Celý výkres bez změny pohledu možnost Znovu zachovají. Při změně dat či roviny se smažou oba směry historie; pamatuje se nejvýš 20 kroků. V textových polích zůstává běžné vracení textu.

U krychle je vlevo dole Celý výkres (F): přizpůsobí přiblížení a posun, natočení zůstane. Vpravo dole je Předchozí pohled: vrací předchozí natočení, přiblížení a posun ve 2D i 3D. Dokud není kam se vrátit, tlačítko je neaktivní. Tažení nebo souvislé přibližování kolečkem tvoří jeden krok; pamatuje se nejvýš 20 pohledů samostatně pro každý modul. Změna dat či definice roviny historii vymaže. Čtyři hlavní směrové šipky mají výraznější obrys než diagonální tlačítka.

• Dvě zahnuté šipky vedle horní šipky otáčejí obraz v rovině pohledu o 90° doleva nebo doprava, i při šikmém natočení. Návratové tlačítko Půdorys / Čelní pohled je v záhlaví nad kostkou. Popisky obou krychlí zůstávají vodorovně čitelné. Aktivní přesný pohled je zvýrazněn; při šikmém natočení není žádná stěna označena jako přesně zvolená. Najetí zvýrazní příslušnou stěnu i popisek.
• Kliknutí na hranu nastaví šikmý pohled mezi dvěma stranami, kliknutí na roh mezi třemi. Hrany a rohy mají tooltip a jsou dostupné klávesou Tab a Enter nebo mezerníkem. Při jejich zaměření se zvýrazní související stěny.
• Kliknutí na stěnu nebo šipku provede krátký plynulý přechod. Čtyři rychlá kliknutí na stejnou šipku stále znamenají čtyři otočení po 90°. Tažení, posun či zoom přechod přeruší v aktuální poloze. Systémové omezení animací se respektuje. Home a dvojklik obnoví 2D okamžitě; tlačítko Půdorys / Čelní pohled také umožňuje jednoznačný návrat.

Prostorové natočení vodorovné roviny

• Vodorovná rovina má ovládací kostku se značkami N, E, S, W (sever, východ, jih, západ), nahoře Shora a dole Zdola. Popisky obou krychlí zůstávají vodorovně čitelné i při natočení; příliš úzké stěny popisek nezobrazují, aby se nepřekrýval. Směry vycházejí z os JTSK používaných v půdorysu: N = −X, E = −Y, S = +X, W = +Y. Značka N znamená pohled od severu k jihu; plný název i směr osy jsou v tooltipu a v nápovědě sousedních šipek. Výchozí je původní 2D půdorys; horní stěna kostky, tlačítko Půdorys, dvojklik a Home jej obnoví včetně posledního přiblížení. Čtyři šipky otáčejí po 90° a čtyři kliknutí stejným směrem vrátí výchozí orientaci. Tažení kostky nebo Shift + tažení výkresu plynule natáčí, běžné tažení posouvá, kolečko přibližuje a F přizpůsobí celý výkres.
• Prostorový pohled zobrazuje měřené body, TIN, barevnou mapu, vrstevnice a přepínatelnou referenční rovinu v zadané výšce Z. Zvětšení ΔZ 1–2–5–10–20–50–100× mění jen zobrazené výškové odchylky, kladně nad rovinou. Půdorysné polohy a všechny číselné hodnoty zůstávají skutečné; také v režimu latě poloha používá ΔZ, barvy a popisky h. Čísla bodů, výšky, odchylky, výběr a vazba na tabulku fungují i ve 3D.
• Mapa, TIN, vrstevnice, vyhlazení, Max. hrana a legenda včetně kubatur používají stejné nastavení jako 2D půdorys. Barvy vycházejí z ΔZ nebo h; prostorová geometrie je v režimu roviny ze zvolené interpolace ΔZ, v režimu latě z lineárního TIN skutečných ΔZ. Zakryté body se nezobrazují před plochou a nemají popisky ani přednost při výběru. Najetí na plochu ukáže skutečné interpolované hodnoty; při výběru bodu v režimu latě se vyznačí její měřené konce. Původní PDF, DXF 2D, CSV a STX nadále exportují dosavadní hodnoty a 2D výkres nezávisle na natočení. Samostatné tlačítko DXF 3D uloží skutečnou polohu bodů, mapy, TIN a vrstevnic v JTSK: CAD X = −Y, CAD Y = −X, CAD Z = výška Z. V režimu latě barvy a vrstevnice zobrazují h, ale geometrie používá skutečné ΔZ z lineárního TIN. Popisky bodů jsou ve výšce měřeného bodu, legenda a záhlaví v referenční rovině. Vrstva BODY_souradnice obsahuje měřené body jako POINT; referenční výška a převod souřadnic jsou v komentářích souboru. Natočení ani zvětšení ΔZ tento export neovlivňuje. Samostatné PDF 3D uloží aktuální natočení, přiblížení a zvětšení ΔZ na jednu stránku A3. Geometrie je statický obraz, popisky a legenda zůstávají textové; násobek zvětšení je v záhlaví. Původní PDF nadále ukládá celý 2D půdorys bez zvětšení odchylek. Při nedostupném WebGL zůstává funkční půdorys.

Prostorové natočení svislé roviny

• U svislé roviny je v pravém horním rohu výkresu ovládací kostka. Výchozí zobrazení je dosavadní čelní 2D pohled. Tažení kostky nebo Shift + tažení výkresu otáčí skutečné polohy měřených bodů v souřadnicích (s, Z, d). Výchozí měřítko je skutečné 1×. Volba Zvětšení d zvětší jen vykreslené kolmé odchylky 2×, 5×, 10×, 20×, 50× nebo 100×; staničení a výšky se nezvětšují. V záhlaví je při zvětšení vždy výrazné upozornění. Číselné hodnoty, tolerance, statistiky, kubatury, čelní PDF a oba DXF zůstávají skutečné. Samostatné tlačítko PDF 3D uloží aktuální prostorový pohled včetně přiblížení a zvětšení d na A3; jde o statický pohled, nikoli o interaktivní 3D PDF. Původní PDF zůstává celým čelním 2D pohledem a oba DXF zachovávají skutečné rozměry. Zvolený násobek se pamatuje po obnovení stránky; v čelním 2D pohledu je neaktivní.
• Kliknutí na kteroukoli ze šesti stěn kostky nastaví přesně Líc, Rub, levý, pravý, horní nebo dolní pohled. Líc je pohled z kladné strany odchylek d a obnoví čelní 2D pohled; Rub je pohled ze záporné strany. Čtyři malé šipky kolem kostky otočí pohled o 90° ve zvoleném směru. Čtyři kliknutí na stejnou šipku obnoví výchozí orientaci, včetně horního a dolního pohledu. U šikmého natočení se nejprve použije nejbližší orientace kostky; tooltip šipky předem uvede cílový pohled. Tlačítko Čelní pohled i dvojklik kostky obnoví původní 2D výřez. Při zaměření kostky šipky natáčejí a Home vrátí Čelní pohled. Běžné tažení posouvá; kolečko přibližuje kolem kurzoru. F přizpůsobí všechny zobrazené body i referenční rovinu a zachová natočení.
• Prostorový pohled zobrazuje body, TIN, mapu, vrstevnice, popisky a přepínatelnou průhlednou referenční rovinu d = 0. Polohy vždy určuje d, také při barvení podle h od latě. Plocha používá stejné nastavení, Max. hranu a vyhlazení jako 2D. V režimu latě mapa a vrstevnice zobrazují h, ale prostorová poloha používá lineárně interpolované skutečné d. Výběr a popisky zohledňují zakrytí plochou a popisky se nepřekrývají. Kliknutí na bod jej propojí s tabulkou; najetí mimo bod ukáže skutečné interpolované hodnoty plochy. Výpočty, statistiky, čelní PDF a oba DXF se natočením nemění. PDF 3D zachytí aktuální prostorový pohled.
• Vykreslovač je přímo v souboru a nepotřebuje internet. Pro natočený pohled vyžaduje WebGL; při jeho nedostupnosti nebo přerušení zůstane čelní 2D pohled funkční. Natočení se uchovává během práce, po obnovení stránky se začíná čelním pohledem. Při natáčení, posunu a zoomu se podrobné popisky dočasně vynechají a po zastavení se automaticky doplní; geometrie a barvy zůstávají plné. V malém prostorovém výřezu nebo při velkém písmu se legenda zkrátí tak, aby nepřekrývala kresbu; podrobné hodnoty zůstávají v tabulce a v úplném čelním výkresu.

Rovinnost latí

Následující popis používá vodorovnou plochu a veličinu Z. U svislé roviny probíhá stejný geometrický postup v soustavě (s, Z) s odchylkou d; u obecné roviny v soustavě (x′, y′) s kolmou odchylkou d. Podlahové kategorie tolerance se na svislé a obecné plochy nepřenášejí.

• Princip: simuluje zkoušku latí podle ČSN 74 4505 – lať se položí středem na zkoušené místo, otáčí se a hledá se největší mezera nebo hrb. Pro každý bod C program hledá všechny polohy latě mezi dvěma jinými zaměřenými body A a B na protilehlých stranách: vzdálenost A–B od Min. rozpětí do Délky latě, bod C v prostřední třetině latě a nejvýš Pás ± od její osy. Výška latě v místě bodu se získá lineárně mezi Z bodů A a B.
• h = Z bodu − výška latě v mm (nebo m podle jednotek): kladná = hrb, záporná = prohlubeň. Varianta ± (výchozí, lať na podložkách) bere ze všech poloh latě hodnotu s největší absolutní velikostí; varianta jen prohlubeň (lať položená přímo na povrch) bere jen mezery pod latí, hrb se počítá jako 0.
• Tolerance latě: výběr podle ČSN 74 4505 – 2 mm (podlahy pro pobyt osob), 3 mm (ostatní), 5 mm (haly, sklady) na lati 2 m – nebo vlastní hodnota. Barvy, souhrn, filtr i export se v režimu latě vyhodnocují podle h a této tolerance (zeleně do tolerance, červeně nad ní, podbarvení nad 150 %). Při přesnosti 1 cm upozorní nápověda pod parametry, že zaokrouhlení je hrubší než tolerance.
• Bez latě: bod, pro který se nenašla žádná poloha latě (okraj plochy, řídké body). V tabulce má ve sloupci h pomlčku, v plánu modrý prázdný kroužek, v souhrnu se počítá zvlášť a do procent se nezapočítává; filtr „jen bez latě“ je ukáže. Konci latě mohou být jen zaškrtnuté body, které nejsou odlehlé; hodnotu h dostane každý bod.
• Tabulka: přibude sloupec h (tooltip ukáže konce latě A–B, její délku a počet nalezených poloh), řazení dává body bez latě vždy na konec; u varianty ± tooltip ukáže i největší hrb a prohlubeň ze všech poloh latě. ΔZ zůstává jako informace bez barev. Tučně je bod s největším hrbem a bod s největší prohlubní podle h (filtr „jen největší hrb a prohlubeň“). Souhrn: max. hrb (ne u varianty jen prohlubeň) a max. prohlubeň ze všech poloh latě u všech bodů (i když u bodu rozhodla opačná odchylka), počet a procento bodů v toleranci, nad tolerancí, nad 150 % a bez latě.
• Plán: značky a popisky podle h, nadpis „Zaměření rovinnosti – rovinnost latí 2,00 m:“ a legenda s parametry latě. U označeného bodu se oranžově zobrazí jeho rozhodující lať (jen na obrazovce, ne v PDF/DXF); tooltip bodu ukáže ΔZ, h i konce latě.
• CSV a schránka: v záhlaví výška roviny, délka latě, min. rozpětí, pás, varianta a tolerance latě; sloupce Poradi, Bod, Y, X, Z, dZ, h, Lat_A, Lat_B, Lat_delka_m, Poloh_late, Vyhodnoceni, Kod.
• Sekce Odchylky se i v režimu latě zobrazí až po zadání platné roviny. ΔZ / d se dál počítá; robustní filtrace hledá odlehlé body vůči skutečně zaměřené ploše a okolí, nikoli podle velikosti odchylky od zadané reference.

Plán

• Plán bodů (tlačítka vpravo nahoře v sekci 5): půdorys vodorovné plochy nebo místní pohled na svislou či obecnou rovinu. Body jsou obarvené podle ΔZ / d, v režimu latě podle h. Zeleně do tolerance včetně, červeně nad ní; světlejší značka = bod nad rovinou, tmavší = pod rovinou. Volba Značky přepíná křížky (výchozí: kladná odchylka v základním odstínu, záporná v tmavším, nad 150 % tolerance silnější čára) a kolečka (kladná světlá výplň s barevným obrysem, záporná tmavá plná výplň, nad 150 % tolerance tmavý silný obrys). V legendě je u každé skupiny dvojice značek: kladná a záporná. Zobrazí se body podle filtru nad tabulkou. Ostatní body (ručně odškrtnuté a automaticky vyřazené odlehlé) jsou prázdné kroužky, zobrazí se jen se zapnutou volbou „Odškrtnuté a odlehlé“ (výchozí vypnuto). Osy půdorysu odpovídají plánu pilot (Y roste doleva, X dolů); svislá rovina používá s doprava a Z nahoru, obecná x′ dolů a y′ doleva. Vlevo nahoře je název výkresu, pod ním název souboru (u více souborů jejich výčet) a na třetím řádku vysvětlení odchylek včetně jednotek m / mm podle nastavení. Velikost nadpisu nezávisí na posuvníku Písmo. Zvětšení odchylek se uvádí jen při násobku větším než 1×. Ve 2D je dole měřítková lišta v metrech; volitelná souřadnicová mřížka funguje ve 2D i 3D.
• Zobrazení přepíná tlačítko rozdělené obrazovky (nebo klávesa V) dokola: jen tabulka, rozdělená obrazovka (v Rovinnosti svisle: vlevo tabulka, vpravo plán), plán na celou obrazovku. Druhé tlačítko otevře rovnou celý plán. Poměr tabulky a plánu změníš tažením svislého táhla na levém okraji plánu (dvojklik = půl na půl). Plán zavře i Esc.
• Ovládání plánu: kolečko myši přibližuje, tažení posouvá, „Celý výkres“ (klávesa F) vrátí všechny body do záběru. Najetím na bod se zobrazí jeho údaje. Klik na bod označí jeho řádek v tabulce, klik na řádek tabulky označí bod v plánu (a posune plán, je-li bod mimo střed); opětovným klikem se označení zruší. Šipky nahoru a dolů posouvají označení po řádcích tabulky. Lišta plánu je uspořádaná jako v ZSS pilot. Písmo: posuvník 25–300 % (střed = 100 %), hodnotu lze napsat i číslem, dvojklik na posuvník nebo klik na „%“ vrátí 100 %. Rámeček voleb má skupiny Body (Značky: křížky / kolečka; Odškrtnuté a odlehlé), Popisky (Názvy, ΔZ, Výšky – výchozí zapnuto jen ΔZ; odchylka ΔZ je primárně nad značkou, zarovnaná na střed a ve stejné barvě jako křížek, název bodu primárně vpravo, absolutní výška Z v m primárně pod značkou (v DXF vrstva BODY_vyska); při kolizi se popisek posune na další volné místo kolem bodu, a kde není místo vůbec, vynechá se a přiblížením se objeví), Plocha (mapa odchylek, vrstevnice, krok, sytost, TIN, vyhlazení, max. hrana – viz níže) a Výkres (Hlavička – údaje o měření vpravo nahoře a autor s verzí vpravo dole, výchozí vypnuto; Mřížka; Legenda). Ikona vlevo v rámečku všechna zaškrtávátka zapne, nebo je-li vše zapnuté, vypne; tlačítko se šipkou dokola vpravo vrátí volby i písmo na výchozí hodnoty (je zašedlé, když není co vracet).
• Mapa odchylek a vrstevnice (skupina Plocha v rámečku voleb; výchozí bez mapy a bez vrstevnic, zapnou se volbou mapy a zaškrtnutím Vrstevnice): ze zaškrtnutých bodů se v půdorysu sestaví trojúhelníková síť (TIN, Delaunayova triangulace); odškrtnuté a odlehlé body se nepoužijí, v režimu latě jen body s latí (mapa pak ukazuje h a toleranci latě). Uvnitř trojúhelníku se odchylka interpoluje lineárně (lineární TIN, výchozí), nebo hladce: volba Vyhlazení (hladká 2×, 4×, 8×) rozdělí každý trojúhelník na 4, 16 nebo 64 menších a výšku v nich dopočte hladkou kubickou plochou, sklon v každém bodě se určí z jeho sousedů. Mapa, plochy tříd, vrstevnice, údaj při najetí myší, PDF i DXF pak vycházejí ze stejné hladké plochy, takže si vždy odpovídají; výšky v zaměřených bodech zůstanou přesně zachované a plocha uvnitř trojúhelníku nepřekročí nejvyšší ani nejnižší hodnotu jeho vrcholů (vrchol nebo prohlubeň se nevymyslí mezi body). V legendě přibude „plocha vyhlazená“. U velkých měření se stupeň automaticky sníží (nejvýš asi 80 000 dílčích trojúhelníků; v nabídce je pak skutečný stupeň v závorce). Vyhlazení slouží hlavně pro výkres; ověřitelné výpočty (např. objemy) se mají počítat z nevyhlazené sítě. Trojúhelníky s hranou delší než Max. hrana se vynechají, takže šachty, výřezy a vnitřní rohy zůstanou prázdné (prázdné pole = auto, šedě vypsaná: větší z hodnot 2,5× typická vzdálenost bodu k nejbližšímu sousedovi a 1,3× 90. percentil délek hran sítě, takže nepravidelně zaměřená plocha nepropadá a skutečné mezery zůstanou prázdné). Mapa: třídy podle tolerance (výchozí) – tmavě modrá pod −150 % a světle modrá pod −tolerance (k doplnění), tmavší zelená −tolerance až 0 a světlejší zelená 0 až +tolerance (v toleranci, stejně jako značky bodů: kladná světlejší, záporná tmavší), oranžová nad +tolerance a červená nad +150 % (k odbourání); plynulá škála (modrá – bílá – červená do ±2× tolerance); nebo bez mapy. Sytost mění průhlednost barev (výchozí 60 %). Legenda ukáže u každé třídy plochu v m² a podíl z celkové plochy (počítá se přesně z trojúhelníků rozdělených na hranicích tříd) a celkovou plochu. Vrstevnice: krok auto podle tolerance (asi 2–3 vrstevnice v toleranci, např. 5 mm → po 2 mm), upravený tak, aby přes celé rozpětí odchylek vyšlo zhruba 4 až 25 vrstevnic, nebo ručně od 0,5 do 500 mm; nabídka ukazuje kroky ve zvolených jednotkách a zašedí ty, které k rozpětí nedávají smysl (víc než 40 vrstevnic, méně než 2, nebo jemnější než Přesnost); ručně zvolený krok, který se k datům přestane hodit, se nahradí krokem auto; čára 0 (rovina) tlustě, hranice ±tolerance vždy čárkovaně tmavě červeně, ostatní tence; popisky hodnot ve směru čáry, kde je místo (nepřekrývají body ani jejich popisky). Volba TIN zobrazí trojúhelníky původní sítě z bodů (i při vyhlazení). Najetím myší mimo bod se ukáže interpolovaná odchylka v místě kurzoru s vyhodnocením (v toleranci / nad tolerancí, k odbourání / k doplnění; mimo síť nic). Mapa, vrstevnice i síť jsou v PDF (vektorově) i v DXF: plochy tříd jako vyplněné trojúhelníky SOLID ve vrstvách MAPA_pod150, MAPA_pod, MAPA_ok_minus, MAPA_ok_plus, MAPA_nad, MAPA_nad150; vrstevnice jako křivky ve skutečné výšce (výška roviny + ΔZ) ve vrstvách VRSTEVNICE, VRSTEVNICE_0, VRSTEVNICE_tol (čárkovaně) a jejich popisky ve VRSTEVNICE_popis; síť ve vrstvě TIN.
• Export z plánu: tlačítka PDF a DXF v liště plánu uloží stejný výkres jako tlačítka v sekci 4. Export (viz PDF a DXF výše); velikost písma řídí posuvník Písmo. Zkratky Shift+P a Shift+S fungují i bez otevřeného plánu.

Ukládání a reset

Porucha úložiště a reset: pokud se úložiště do 5 sekund neotevře nebo čtení/zápis déle než 10 sekund nepostupuje, čekání se ukončí. Nové soubory lze načítat a používat v paměti. Upozornění a tlačítko Zkusit znovu umožní obnovu či uložení zopakovat. Reset si nejprve uloží samostatný požadavek na smazání: staré soubory se po F5 neobnoví ani při dočasně nefunkční IndexedDB. Po zprovoznění se úložiště dočistí. Pokud prohlížeč nedovolí uložit ani požadavek resetu, ani smazání v databázi, aplikace výslovně oznámí, že reset platí jen pro otevřenou stránku. Historie pohledu nevrací reset ani smazané soubory.

Čtení souborů: velké textové soubory se čtou postupně, aby se zbytečně nehromadily binární kopie v paměti. Chyba čtení a přerušení jsou uvedeny názvem souboru a důvodem; ostatní čitelné soubory z dávky se načtou. Prázdný nebo obsahově neplatný soubor se posuzuje zvlášť. Reset či nové načítání zneplatní starou dávku, takže její pozdější výsledek nepřepíše nová data.

Převod starších kopií: pokud uložená kopie překračuje současný limit počtu souborů, zobrazí se výběr souborů k převodu. Spuštění aplikace ani nové ruční načítání tím nejsou blokované. Vybraná sada nahradí aktuální měření nebo projekt daného oddílu; úplná původní kopie včetně nevybraných souborů zůstane zachovaná i po úspěšném uložení. Lze se k ní vrátit dalším výběrem. Výslovný Reset odstraní i tuto původní kopii.

Ukládání souborů: měření STX/TXT/CSV, bodové projekty i původní binární DXF se ukládají místně do IndexedDB. Drobná nastavení zůstávají v localStorage. Při prvním spuštění této verze se starší soubory převedou; původní kopie se odstraní až po dokončení transakce. Během ukládání je pod nabídkou modulů stavová zpráva. Případná chyba se oznámí výrazným upozorněním a poslední úspěšně uložená kopie zůstane zachovaná. Úložiště je vázané na prohlížeč a adresu aplikace; smazání dat webu je odstraní. Zdrojové soubory si ponechte jako zálohu.

• Načtené soubory, typ a zadání roviny, odškrtnuté body, jednotky, přesnost i tolerance odchylek, režim vyhodnocení a parametry latě, režim zobrazení plánu, jeho volby a poměr rozdělení se pamatují v prohlížeči, takže po F5 zůstanou.
• Reset (koš vpravo nahoře) po potvrzení smaže vše uložené v modulu Rovinnost a vrátí výchozí hodnoty. Modul ZSS pilot zůstane beze změny.

Klávesové zkratky

• Shift + 1 / Shift + 2: přepne na první / druhý modul v hlavní nabídce (ZSS pilot / Rovinnost), stejně jako klik na jeho tlačítko vlevo nahoře; otevřený popis se zavře. Nefunguje při psaní do textového políčka.
• I: otevře a zavře tento popis (zavře ho i Esc nebo klik mimo okno). Nefunguje při psaní do textového políčka.
• F: při otevřeném plánu zobrazí celý výkres (zruší přiblížení a posun), stejně jako tlačítko „Celý výkres“.
• Shift+T: uloží měřené body do STX s ΔZ / d místo Z, vždy v metrech (jen když je co uložit).
• Shift+C: uloží CSV s tabulkou odchylek (jen když je co uložit).
• Shift+P: uloží plán bodů do PDF A3 (jen když je co uložit).
• Shift+S: uloží výkres plánu do DXF (jen když je co uložit).
• V: přepíná zobrazení jen tabulka / rozdělená obrazovka (tabulka vlevo, plán vpravo) / plán na celou obrazovku. Esc plán zavře, šipky nahoru a dolů posouvají označení bodu.
• Enter nebo Tab v poli hledání (nahoře v tomto okně i nad tabulkou): další nález, s Shiftem předchozí. Esc smaže hledání.